Vnímání osob starších 50 let mladšími a staršími věkovými skupinami z hlediska pracovní způsobilosti

Klíčová slova: pracovní trh, zaměstnávání starších osob, výkonnost zaměstnanců

Postavení lidí nad 50 let na trhu práce je problematické. Jak dokazují výzkumy, v pracovním prostředí je velmi silně přítomen stereotyp zkušeného, ale málo flexibilního staršího pracovníka, který je pak často vystaven odmítnutí ze strany zaměstnavatele. Tento stereotyp není zastáván pouze zaměstnavateli, lze se s ním také setkat v populaci obecně. Vnímají možnosti starších lidí všechny věkové kategorie stejně? Jak jsou lidé nad 50 let z pracovního hlediska hodnoceni mladými lidmi do 30 let a jak své možnosti hodnotí lidé ve věku 50 a více let?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v roce 2013 šetření zaměřené na preference a postoje obyvatel ČR k vykonávání zaměstnání lidmi ve věku nad 50 let s názvem „Postoje obyvatel ČR k zaměstnávání osob starších než 50 let“. Na vzorku obyvatel ČR, který byl vytvořen na základě kvótního výběru tak, aby zastupoval dospělou populaci, bylo provedeno celkem 1.207 validních osobních rozhovorů.

Celkově lze konstatovat, že lidé ve věku 50 a více let hodnotí jednotlivé aspekty výkonnosti častěji pozitivně, než lidé do 30 let. Názor těchto dvou skupin se nejvíce blíží v případě jazykové znalosti, kterou lidem nad 50 let přisuzuje 13 % respondentů do 30 let a 18 % respondentů ve věku 50 a více let. Názor je podobný také v případě zkušenosti: starší lidé jsou jako pracovníci zkušení podle 80 % dotázaných do 30 let a podle 83 % dotázaných ve věku 50 a více let. Jazykové znalosti jsou přitom celkově nejhůře hodnoceným aspektem, zkušenost pak hodnoceným nejlépe. Starší lidé pak stejně jako zkušenost hodnotí také spolehlivost, tu však respondenti do 30 let ohodnotili výrazně slaběji, zvláště co se týká rozhodných odpovědí.

Věk má na názory respondentů největší vliv v případě hodnocení výkonnosti: z pracovního hlediska hodnotí lidi nad 50 let jako výkonné 28 % respondentů do 30 let, zatímco v případě respondentů ve věku 50 a více let to je 57 %. Největší rozdíl mezi odpověďmi skupiny mladších a starších respondentů je dále v případě spolehlivosti, kdy starší lidé hodnotí svoji věkovou skupinu výrazněji pozitivně (80 %), než je hodnotí lidé do 30 let (63 %). Názory se dále významněji rozcházejí v otázce ochoty vzdělávat se a otázce dobrých pracovních návyků, kde lidé ve věku 50 a více let hodnotí svoji věkovou skupinu pozitivněji, než mladší respondenti.

Respondenti do 30 let obecně častěji zvolili neutrální hodnocení, zvláště pak u hodnocení výkonnosti. Lidé ve věku 50 a více let byli nejvíce nejistí v otázce ochoty se vzdělávat.

Stereotypy o starších pracovnících lze v populaci nalézt zvláště u mladších ročníků, než u starších lidí. Ti však mohou v rámci sebehodnocení nadsazovat svoje schopnosti, aby deklarovali svoji zaměstnatelnost. Na druhou stranu mají přímý přístup k informacím o svých schopnostech a mohou tak být schopni lépe odhadnout svoje možnosti. Obě skupiny se shodnou na obrazu staršího 50 let jako spolehlivého, avšak bez jazykových znalostí. Představa mladších lidí o starších lidech jako pracovnících naráží zejména na vnímání nižší výkonnosti. V současnosti může být výkonnost spojená více s představou rychlosti, vytrvalosti či odolnosti, což jsou vlastnosti, které mohou s věkem oslabovat.

ID: 6.003.6.07, RIV/24759384:_____/15:#0000125