Hodnocení ekonomické situace domácnosti seniora

Klíčová slova: senior, ekonomická situace domácnosti seniora, soběstačnost seniora, ekonomická situace

Jedním z aspektů péče o seniory a jejich schopnosti sociálního začleňování je ekonomická situace jejich domácnosti. Finanční prostředky jsou významným faktorem jejich soběstačnosti a nezávislosti. Díky nim mohou žít dle vlastních představ a do určité míry se nijak neomezovat. Ekonomická situace domácnosti seniora však závisí na mnoha různých faktorech, kdy některé může ovlivnit sám (omezení spotřeby či substituce určitých výrobků), jiné však nikoliv (nájem, zdravotní pomůcky a léky). Hodnocení ekonomické situace je tak do určité míry vždy subjektivní. Jak tedy senioři v České republice vnímají svou ekonomickou situaci?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) v květnu 2015 dokončil výzkumné šetření týkající se vybraných aspektů péče o seniory z hlediska sociálního začleňování. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na popis stávajících životních podmínek cílové skupiny a předpokladů pro úspěšné začlenění; dále postoje a preference týkající se způsobu začleňování a využívání služeb. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni pouze lidé v předseniorském a seniorském věku, tj. od 55 do 84 let a pouze z obcí s méně než 5.000 obyvatel. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 651 interview.

Analýza získaných dat ukázala, že více než dvě třetiny domácností (69 %) hodnotí svou ekonomickou situaci jako velmi nebo spíše dobrou. Zatímco 28 % respondentů ji vnímá jako spíše špatnou, 4 % ji hodnotí dokonce jako velmi špatnou. Zajímavým faktem je pozitivní hodnocení ekonomické situace, které lze spíše spatřovat v subjektivním postoji seniorů, neboť podrobné analýzy ukazují spíše opak. Tento jev poukazuje na to, že se ze strany seniorů jedná o neuvědomování si reálné situace. Vědí, že se sice musí uskrovnit, ale nepociťují svou situaci tíživě. To pak může vést k vyšší pravděpodobnosti jejich sociálního vyloučení. Pokud bychom se podívali na tuto situaci z hlediska věku, ukazuje se, že lidé ve věku 55–64 let (73 %) hodnotí svou ekonomickou situaci jako dobrou, naproti tomu jako dobrou hodnotí svou ekonomickou situaci jen 64 % respondentů ve věku 65–84 let. Se zvyšujícím se věkem jsou senioři více závislí na svém důchodu, jsou náchylnější k nemocem a jejich aktivita (ať již fyzická či psychická) postupně klesá a nejsou již schopni přivýdělků, které poskytují finanční prostředky navíc. Současně vynakládají více finančních prostředků na potřebnou zdravotní péči a léky, nájemné a jiné neovlivnitelné výdaje. Snižuje se tak i hodnocení ekonomické situace domácnosti.

Na hodnocení ekonomické situace domácnosti seniora však mají vliv i další okolnosti. Mezi osoby, které naopak hodnotí svou ekonomickou situaci jako špatnou, patří samostatně žijící senioři (44 %), respondenti, kteří bydlí v bytech (46 %), lidé z domácností s čistým měsíčním příjmem nepřesahujícím 15 000 Kč (47 %), ekonomicky neaktivní (37 %) a respondenti, kteří žijí v nájemním bydlení (55 %).

RIV/24759384:_____/15:#0000161