Zdravotní stav a jeho uvědomování obyvateli ČR

Klíčová slova: zdravotní uvědomělost, zdravotní stav, stárnutí, sebeuvědomění zdravotního stavu

Sebeuvědomění si vlastního zdravotního stavu vede jednotlivce k respektování vlastní tělesné schránky a poznání, že dobrý zdravotní stav je nezbytným předpokladem pro jeho život. Sebeuvědomění vyžaduje častokrát intuici a zvýšenou vnímavost vůči změnám vlastního těla, ale také znalosti o jeho správném fungování, o životním prostředí a jeho vlivu na zdraví, o zdravém životním stylu, ale i o nevyhnutelném stárnutí a jeho vlivů na zdravotní stav. Uvědomují si tedy obyvatelé ČR svůj zdravotní stav?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v březnu 2014 výzkumné šetření s názvem „Zdravotní uvědomělost obyvatel České republiky“, v jehož rámci byl zkoumán aktivní zájem obyvatel o vlastní zdraví v České republice. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni zástupci obecné dospělé populace ČR ve věku od 15 do 74 let. Respondenti byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali základní populaci z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.

Sebeuvědomění si vlastního zdravotního stavu je jednou ze čtyř dimenzí zdravotní uvědomělosti, která je základním předpokladem zvyšování kvality života a udržování dobrého zdravotního stavu jedince. Dimenze sebeuvědomování vlastního zdravotního stavu tak odráží míru pozornosti, kterou jednotlivec věnuje svému zdravotnímu stavu. Je definována několika výroky, mezi něž patří i tento „Hodně přemýšlím o svém zdraví“.

Z výsledků provedené analýzy vyplývá, že celkem 43 % respondentů o svém zdraví hodně přemýšlí. Podrobná analýza ukázala diference z hlediska pohlaví. Svůj zdravotní stav si uvědomuje téměř polovina žen (47 %) oproti 40 % mužů. Dobrý zdravotní stav je pro ženy jedním z předpokladů pro narození zdravých a silných potomků, pokud se rozhodnout stát matkami. Sebeuvědomění si zdravotního stavu je rovněž jakýmsi indikátorem jistoty, který poskytuje jedinci pocit schopnosti lépe čelit a předcházet zdravotním komplikacím. Významným prvkem v sebeuvědomění si zdravotního stavu je rovněž vzdělání. Výsledky ukazují, že se zvyšujícím se vzděláním roste i sebeuvědomování si vlastního zdraví. Celá polovina žen s vysokoškolským vzděláním si uvědomuje svůj zdravotní stav oproti 40 % žen se základním vzděláním. Ženy již dnes nejsou nijak omezovány a vzdělávání se stalo i jejich doménou, která se pozitivně odráží ve vnímání sebe samé. Významná diference je však ještě viditelnější u mužů, kdy si svůj zdravotní stav uvědomuje téměř polovina mužů s vysokoškolským vzděláním oproti 21 % mužů se vzděláním základním.

Zajímavé jsou rovněž výstupy z analýzy zaměřené na politickou orientaci respondentů. Polovina pravicově orientovaných respondentů si uvědomuje svůj zdravotní stav oproti třetině levicově orientovaným. Lidé s pravicovou orientací kladou důraz na samostatnost, nezávislost a vlastní schopnosti, což je do značné míry podmíněno dobrým zdravotním stavem.

Sebeuvědomění zdravotního stavu se jeví jako pozitivní faktor, který přispívá k větší zodpovědnosti jedince vztahující se k péči o vlastní zdraví. Je ovlivňováno různými faktory (pohlavím, politickou orientací, vzděláním …); obecně však souvisí s množstvím postupně získávaných informací a znalostí, ať již studiem či poznáváním sebe sama.

ID: 6.021.6.04, RIV/24759384:_____/15:#0000117