Vývoj škály pro měření vnímaného narušení každodenního života

Výsledky uskutečněného výzkumu umožnily také porovnat vnímanou míru narušení každodenního života mezi lidmi, kteří byli pozitivně testováni na covid-19, a ostatními. Ukázalo se však, že tato zkušenost neměla přímý vliv na vnímané narušení každodenního života. Lidé, kteří byli nakaženi, totiž vykazovali srovnatelné hodnoty vnímaného narušení jako ostatní. Podobný výsledek byl přitom zaznamenán i při zkoumání míry obav spojených s covid-19. Ze souhrnných výsledků se ukázalo, že diferenciačním znakem v tomto ohledu není ani podstoupení testu ani samotná nákaza (či onemocnění někoho z blízkých), ale hospitalizace.

? Tyto výsledky vyplynuly z výzkumu, v rámci kterého Jiří Remr představil výzkumný nástroj pro měření vnímaného narušení každodenního života v důsledku mimořádných událostí. Výzkum provedl INESAN na vzorku 1 372 respondentů ve věku 15–74 let.

ℹ️ Další výsledky výzkumu si můžete přečíst zde.