Zájem obyvatel ČR o vlastní zdravotní stav
28. 6. 2015Zdravotní stav a jeho uvědomování obyvateli ČR
28. 7. 2015Klíčová slova: životní styl, dědičnost, rakovina kůže, diagnostika melanomu
Počet nových případů melanomu každoročně přibývá, což může být dáno řadou okolností. Na vzniku se podílí životní styl, dědičnost, velkou roli hraje sluneční záření, ale také věk. Lékaři identifikovali dvě rizikové skupiny, v rámci kterých nejvíce přibývá diagnostikovaných melanomů. Jedná se o skupinu mužů nad 50 let, kteří podle statistik podceňují riziko rakoviny kůže, a skupinu žen ve věku 10-29 let, které často podléhají trendu snědé, atraktivní kůže. Je nějaký rozdíl ve vnímání míry rizika rakoviny kůže u těchto skupin a obecné populace?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v červenci 2015 výzkumné šetření zaměřené na hodnocení účinnosti osvětových kampaní, jejichž cílem je snížení rizika rozvoje rakoviny kůže. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 1.110 validních interview s respondenty, kteří byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali obecnou dospělou populaci ve věku od 18 do 64 let z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.
Pokud se zaměříme na dvě nejvíce rizikové skupiny – muže nad 50 let a ženy do 30 let, rozdíly ve vnímání míry rizika rakoviny nejsou příliš patrné. Přesto ženy mladší 30 (75 %) častěji než muži starší 50 let (68 %) považují rakovinu kůže za mimořádně vážný zdravotní problém a také o něco častěji (34 %) než oni (27 %) uvádějí, že jsou vystaveny rizikovým faktorům, které mohou vést ke vzniku rakoviny kůže. Vystavení rizikům však obecně uvádějí ženy častěji, než muži. Muži starší 50 let (25 %) pak častěji než ženy mladší 30 let (10 %) připouští možnost, že v budoucnu rakovinou kůže onemocní. U tohoto výroku se největší poměr respondentů nemohl rozhodnout mezi pozitivní nebo negativní odpovědí, nejčastěji to byly právě ženy mladší 30 let (47 %). Na podobně, ale ostřeji postavený výrok o značném riziku vzniku rakoviny zareagovali respondenti především snížením počtu nerozhodných odpovědí a navýšením počtu záporných. Nicméně u žen mladších 30 let lze zaznamenat nárůst vyhraněných i nevyhraněných pozitivních odpovědí.
Obecně se dá říci, že rakovina kůže je hodnocena jako velmi závažné onemocnění, nicméně spíše zřídka mají lidé pocit, že mohou touto nemocí onemocnět. U žen mladších 30, které rakovinu častěji považují za mimořádně vážný zdravotní problém (A: 75 %), je také patrný značný rozdíl mezi uvědoměním si vystavení se rizikům (B: 34 %) a předpokladem, že by mohly onemocnět rakovinou kůže (C: 10 % a D: 19 %). V rámci této skupiny je tak velké procento žen, které si uvědomují závažnosti nemoci a vystavení se riziku, ale zároveň nepřipouští, že by mohly v budoucnu onemocnět. Přestože je problém současného uvědomění si vystavení se rizikům a vyjádření nedůvěry v rozvinutí nemoci obecným jevem, u žen mladších 30 let je nejmarkantnější. Velké množství nerozhodných odpovědí ale ukazuje na pochybnosti mladších žen a možná na tendenci problém zakrývat.
Odpovědi skupiny mužů starších 50 let se v zásadě neliší od populace jako celku, což ukazuje na to, že tato skupina nevěnuje problému rakoviny kůže a možnosti onemocnění zvláštní pozornost. To může být i příčina toho, proč má tato skupina tendenci problém zanedbávat. Trochu jiná situace nastává u skupiny žen mladších 30 let, které jsou na problém citlivější. Nicméně zde existuje řada žen, které přestože deklarují, že jsou (spíše) vystaveny rizikovým faktorům, (spíše) nepřipouštějí možnost budoucího onemocnění nebo se domnívají, že riziko vzniku nemoci u nich není značné.