Relevance obsahu komunikace regionální politiky EU
5. 8. 2015Fair trade – vliv jednotlivce na situaci v rozvojových zemích
11. 8. 2015Klíčová slova: zdravotní uvědomělost, zdravotní stav, sebereflexe, zdraví
Dnešní společnost očekává od každého jednotlivce, aby byl připraven se nejen vypořádat s finančními či sociálními problémy, ale také se svým zdravím resp. měl by být schopen učinit vše potřebné pro jeho udržování či zlepšování. Předpokladem toho je, aby svůj zdravotní stav znal, všímal si jeho změn a byl schopen si tyto změny uvědomit. Tyto předpoklady do značné míry určují, to jak jsme připraveni v případě potřeby zareagovat na změnu zdravotního stavu a učinit někdy i radikální kroky vedoucí k jeho udržení či zlepšení. Do jaké míry jsou tedy obyvatelé ČR připraveni uskutečnit konkrétní kroky související s jejich zdravím a co ovlivňuje jejich připravenost?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v březnu 2014 výzkumné šetření s názvem „Zdravotní uvědomělost obyvatel České republiky“, v jehož rámci byl zkoumán aktivní zájem obyvatel o vlastní zdraví v České republice. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni zástupci obecné dospělé populace ČR ve věku od 15 do 74 let. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 2.135 interview s respondenty, kteří byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali základní populaci z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.
Analýza provedeného šetření se zaměřila na sledování dvou indikátorů, které odráží jednu ze čtyř dimenzí zdravotní uvědomělosti, kterou je v tomto případě celková bdělost. Celková bdělost indikuje připravenost jednotlivce k uskutečnění konkrétních kroků souvisejících s vlastním zdravím, resp. s odstraněním nejistoty ohledně zdravotního stavu. Lze ji definovat několika výroky, mezi něž patří i výrok: „Obvykle si všímám svého zdraví“.
Výsledky provedené analýzy ukazují, že téměř polovina obyvatel ČR (47 %) si svého zdraví všímá. Tito lidé, které lze označit za „bdělé“, nejsou ke svému zdraví lhostejní, uvědomují si jeho důležitost a mají tak vyšší předpoklady k tomu, aby v případě potřeby uskutečnili nezbytné kroky související s jejich zdravím (např. o návštěvu lékaře, nákup doplňků stravy, změnu jídelníčku či fyzickou aktivitu nebo dokonce změnu zaměstnání). Významné diference mezi bdělými jedinci jsou patrné zejména z pohledu jejich dosaženého vzdělání. Analýza dat ukázala, že s rostoucím vzděláním se zvyšuje i celková bdělost jedince. Svého zdraví si obvykle všímá 36 % respondentů se základním vzděláním oproti 51 % s vysokoškolským vzděláním. Vzdělání tak lze považovat za jeden z významných činitelů souvisejících s bdělostí a připraveností jedince zabývat se svým zdravím. Tento fakt lze do značené míry očekávat, neboť lidé s vyšším vzděláním obvykle disponují více zdroji vedoucími k snazšímu přístupu k informacím a mají větší předpoklady pro vyšší zdravotní uvědomělost.
Dalším významným faktorem ovlivňujícím bdělost jednice, patrným z výstupů šetření, je index BMI. V rámci analýzy výsledků byly porovnány odpovědi respondentů s různým BMI (Body mass index). Výpočet BMI byl složen z věku, výšky, váhy a pohlaví respondentů, kteří tyto údaje poskytli během interview. Hodnoty z výpočtu byly dále analyzovány a rozděleny do čtyř skupin dle míry obesity. Výsledky ukázaly,že lidé s těžkou obesitou, souhlasící s uvedeným výrokem (celkem se jednalo o 58 %) si významně více všímají svého zdraví a jsou tedy ochotnější v případě zhoršení jejich zdraví učinit nezbytné kroky k opětovnému zlepšení než lidé s podvýživou, kde si svého zdraví všímá pouze 41 %, byť se také jedná o rizikovou skupinu a než lidé s ideální váhou, kde se jedná o 42 %.
Mezi další významný faktor ovlivňující bdělost jedince patří kouření. Výsledky ukázaly, že celá polovina nekuřáků a téměř polovina bývalých kuřáků (49 %) se ztotožňuje s uvedeným výrokem oproti 42 % kuřáků a je tedy připravena podniknout kroky související s jejich zdravím. U nekuřáků lze takto vysokou míru předpokládat, neboť kouření je častokrát kromě dalších prvků zdravého životního stylu považováno za nežádoucí a škodlivé. Změnu postoje u bývalých kuřáků lze předpokládat např. v souvislosti se zdravotními komplikacemi či jinými závažnými situacemi, které vedli jedince k ukončení kouření
Připravenost jednotlivce uskutečnit kroky související s vlastním zdravím je z pohledu zdravotní uvědomělosti klíčová; pokud by u jednotlivce došlo ke zdravotním problémům, je schopen rychle a adekvátně zasáhnout a minimalizovat ohrožení vlastního zdraví. Významnou roli zde však sehrává několik významných faktorů, mezi které patří zejména dosažené vzdělání (čím vyšší má jednotlivec vzdělání, tím více je bdělejší ke svému zdraví), index BMI a rovněž postoj ke kouření.