Mezigenerační péče znamená poskytování péče starším členům rodiny mladšími členy, obvykle dospělými descendenty. Zatímco neformální péče je v mnoha rodinách přirozenou formou zajištění péče o svého nesoběstačného seniorního člena, v průběhu jejího poskytování může nastat situace vyžadující institucionalizovanou formu péče. Z provedeného výzkumu se ukazuje, že hlavním motivem pro přechod od neformální k institucionalizované péči bývá změna zdravotního stavu, jehož podstatné zhoršení činí domácí péči neudržitelnou.
Nicméně účastníci provedeného výzkumu poukazovali i na jiné důvody. V tomto ohledu stojí za zmínku zejména konflikty v rodině. Péče totiž může být stresující a emocionálně náročná a každodenní neshody ohledně uspořádání péče mohou napínat rodinné vztahy. V některých případech mohou být konflikty mezi jednotlivými členy rodiny natolik závažné, že přechod seniora do pobytového zařízení je způsobem, jak se daná rodina se vzniklou situací vyrovnává a jak se snaží udržet mezi rodinnými příslušníky smír.
Hnací silou pro přechod k pobytové péči bývá také ohrožení zaměstnání hlavního pečujícího a riziko ztráty finančního zajištění. Členové rodiny mladšího nebo středního věku, kteří poskytují péči, v mnoha případech čelí finančním tlakům v podobě hypotéky či dalších finančních závazků. Odchod ze zaměstnání kvůli poskytované péči by je přitom existenčně ohrozil.
? Výzkum provedl INESAN na vzorku 1 223 hlavních pečujících v rámci projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“ (reg. č. TL02000531), jehož řešení bylo financováno ze zdrojů Technologické agentury ČR v rámci programu ÉTA.
⚠️ Další výsledky výzkumu si můžete přečíst zde.