Vybrané motivátory dalšího vzdělávání
18. 10. 2015Zájem obyvatel ČR o původ nakupovaného zboží
14. 11. 2015Klíčová slova: vzdělávání, bariéry vzdělávání, motivace ke vzdělávání, udržení kvalifikace
Další vzdělávání je v současnosti považováno za důležité zvláště pro udržení kvalifikace v zaměstnání, pro konkurenceschopnost pracovníka na trhu práce, ale také pro kultivaci osobnostních kvalit. Vedle otázky po motivaci ke vzdělávání je neméně důležité také odpovědět na to, které bariéry způsobují, že se lidé dále nevzdělávají. Jsou tyto bariéry různé v závislosti na věku?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) v roce 2010 provedl šetření, které se zabývalo postoji obyvatel ČR ke vzdělávání a rekvalifikaci. Data byla získávána metodou face-to-face interview na vzorku obyvatel ČR, který byl vybrán pomocí kvótního výběru. Celkem bylo provedeno 1 013 validních rozhovorů.
62 % z celkového počtu respondentů nemá zájem dále se vzdělávat. Nejčastěji proto, že pro další vzdělávání nemají důvod (40 %). Třetina dotazovaných pak jako překážku vnímá nedostatek času a 26 % se raději zaměřuje na uplatnění již dosaženého vzdělání. Každý pátý nemá dostatečnou vlastní motivaci a 16 % se cítí být zaneprázdněno svojí současnou prací. 15 % těch, kteří nemají zájem se dále vzdělávat, má nedůvěru v uplatnění poznatků v praxi, 13 % nevěří v návratnost finančních a časových investic a podobné procento pak v efektivnost dalšího vzdělávání.
Některé bariéry souvisí s věkem. S přibývajícím věkem se častěji objevuje absence důvodu k dalšímu vzdělávání: absenci důvodu dále se vzdělávat deklarují častěji lidé ve věku 30 a více let, zvláště pak lidé ve věku 50 a více let (44 %). Naproti tomu nedostatek vlastní motivace se častěji vyskytuje s klesajícím věkem: 31 % respondentů ve věku do 30 let se již vzdělávat nechce. Pro tuto skupinu nejmladších respondentů je také častěji problémem nedostatek času (44 %). Lidé ve věku 50 a více let oproti jiným věkovým skupinám mají pak častěji nedůvěru v návratnost finančních a časových investic (23 %), v efektivnost dalšího vzdělávání (18 %) nebo v uplatnění poznatků v praxi (23 %).
Mladší lidé mají sice podle výzkumu větší důvěru v efektivitu učení a v uplatnění poznatků v praxi, častěji ale mají problém s nedostatkem času nebo jim chybí dostatečná motivace. Starší lidé ve věku 50 a více let naproti tomu více disponují s volným časem a jsou také ochotnější se vzdělávat, mají však nedůvěru v efektivnost a v návratnost investic dalšího vzdělávání.