Klíčová slova: CBA, cost-benefit analýza, dotace EU, žadatelé, Evropské fondy
Podle Nařízení rady ES č. 1083/2006, konkrétně podle článku 40, je v případě velkých projektů (tj. projektů financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Kohezního fondu v environmentální oblasti s rozpočtem vyšším než 25 milionu EUR a v ostatních oblastech s rozpočtem vyšším než 50 mil EUR) vyžadováno v rámci posuzování těchto projektů zpracování cost-benefit analýzy (dále jen CBA). Povinnost zpracovat CBA, respektive alespoň její část – finanční analýzu, se vztahuje dále na projekty, které vytvářejí příjem a nepodléhají pravidlům veřejné podpory, a to ve smyslu definice čl. 55 nařízení rady ES č. 1083/2006. V obecné rovině však mohou CBA zpracovat všechny ostatní subjekty, které žádají o dotace z fondů EU a jejichž projekty nejsou upraveny výše uvedenou legislativní normou, poněvadž kromě naplnění formálních povinností poskytuje tento nástroj komplexní pohled na smysluplnost a proveditelnost plánovaného projektu. Cílem CBA je totiž zjistit a v penězích vyjádřit veškeré možné dopady a stanovit náklady a přínosy projektu. Na základě zjištěných výsledků lze dospět k závěru, zda je projekt žádoucí a perspektivní. Do jaké míry je však v České republice (konkrétně v segmentu průmyslových organizací) běžná praxe provádět a uplatňovat výstupy z CBA v souvislosti s projekty spolufinancovanými ze strukturálních fondů EU?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v listopadu 2014 výzkumné šetření, které se zabývalo zkoumáním zkušeností průmyslových organizací s jednotlivými fázemi procesu čerpání dotací ze strukturálních fondů EU. Data pro šetření byla získána formou telefonního dotazování (CATI). Do zkoumaného vzorku byly zařazovány pouze průmyslové organizace sídlící v České republice, které byly vybrány na základě náhodného stratifikovaného výběru. Výběrový soubor obsahuje celkem 204 validních případů.
V programovém období 2007–2013 zpracovala CBA v rámci přípravy projektových žádostí o dotace většina dotazovaných subjektů ze segmentu průmyslových organizací (85 %). Ne ve všech případech bylo zpracování CBA formálně vyžadováno, což koresponduje s požadavky na zpracování CBA vyplývající ze směrnice ES č. 1083/2006. Současně platí, že v polovině případů, kdy byla CBA vypracována (tj. 43 % všech subjektů, které podaly žádost o dotace z fondů EU), tak bylo učiněno jen z důvodu splnění formálních požadavků vyplývajících z podmínek vyhlášených výzev, aniž by organizace předpokládaly další využití výsledů CBA pro svou činnost. Naopak 42 % dotázaných subjektů uvedlo, že zpracování CBA pro ně přínosné bylo, přičemž 38 % organizací tuto analýzu zpracovalo na základě formálního požadavku a 4 % tak učinila, aniž by tato analýza byla v rámci zpracování projektové žádosti povinná. Mezi subjekty, pro které byla CBA přínosná a užitečná, patří především organizace, které podaly žádost o dotace v rámci více operačních programů (tj. dvou a více). Naopak subjekty, které podaly žádost/i jen v rámci jednoho operačního programu, prováděly CBA častěji jen z důvodu naplnění formálních požadavků specifikovaných ve vyhlašovaných výzvách nebo vyplývajících z relevantních norem a předpisů.
V případě zpracování žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU bylo v programovém období 2007–2013 mezi zkoumanými žadateli o dotace z řad průmyslových organizací běžnou praxí zpracovávat CBA, jelikož to ve většině případů bylo vyžadováno. V obecné rovině lze tedy konstatovat, že zpracování CBA bylo pro 81 % dotázaných organizací povinnou součástí projektové žádosti o dotace (bez ohledu na její přínos pro organizaci) a ve 4 % případů tak šlo o vlastní iniciativu vyplývající z potřeb daných organizací. Zpracování této analýzy však bylo přínosné jen pro každý druhý subjekt.