Žádané obory dalšího vzdělávání z pohledu obyvatel ČR
26. 11. 2015Spolupráce průmyslových podniků s dalšími subjekty při realizaci VaVaI
8. 4. 2016Klíčová slova: dárcovství, příspěvky, dobročinné účely
Více než polovina dospělé populace Česka poskytuje peněžní dary nebo přispívá jiným způsobem na dobročinné účely. Dárci však nejsou v rámci Česka rozloženi rovnoměrně, neboť v některých regionech daruje finanční prostředky větší podíl obyvatel než v jiných částech země.
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) provedl v únoru 2014 výzkum, který se zabýval dárcovstvím občanů Česka. V rámci tohoto výzkumu byli respondenti dotazováni na hodnotové postoje, dosavadní chování, percepci jednotlivých forem dárcovství a další skutečnosti související s problematikou dárcovství a podpory dobročinnosti. Vzorek tvořili obyvatelé Česka, kteří byli vybráni pomocí kvótního výběru, kdy kromě regionálního rozložení byla kvótami zohledněna také struktura populace podle velikosti místa bydliště, pohlaví a věku. Celkem bylo provedeno 1 327 face-to-face interview vyškolených tazatelů s respondenty ve věku od 18 do 64 let.
V období jednoho roku před vlastním dotazováním přispělo na dobročinné účely celkem 58 % dotazovaných z celého Česka. Při pohledu na mapu je zřejmé, že nadprůměrný podíl dárců přispěl v celkem šesti ze čtrnácti krajů. V největší míře přitom na dobročinné účely přispívali obyvatelé krajů Zlínského, Kraje Vysočina a kraje Jihočeského (v těchto třech krajích to bylo 70 a více procent); dalšími kraji s nadprůměrným podílem dárců jsou kraje Liberecký, Pardubický a Moravskoslezský. Naopak v nejmenší míře přispívali obyvatelé krajů Karlovarského, Olomouckého, Plzeňského a Královehradeckého, kde na dobročinné účely přispěla méně než polovina obyvatel.
Z podrobnější analýzy vyplývá, že souvislost mezi vyšším podílem dárců a výší průměrné mzdy v jednotlivých krajích není průkazná. Vysoká souvislost je však patrná při porovnání podílu dárců v jednotlivých krajích s podíly obyvatel, kteří se dle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 hlásí k náboženské víře. Platí totiž, že pět krajů s nejvyšším podílem dárců patří současně mezi kraje s nejvyšší religiozitou. Náboženské vyznání a s ním spojené hodnoty a postoje, jsou tedy jedním z faktorů, který vysvětluje územní diferenciaci dárcovství.