Kdo se zajímá o globální problémy?
9. 10. 2016Kdo v Česku přispívá na dobročinné účely
14. 11. 2016Klíčová slova: veřejné projednávání problémů, angažovanost, místní problémy, občan
Mezi projevy veřejné angažovanosti lze zařadit celé spektrum aktivit, a to kolektivních i individuálních. Aby bylo možné na posuzovanou aktivitu nahlížet jako na projev veřejné angažovanosti, je určující, zda ji dotyčná osoba vykonává pro svůj vlastní prospěch či ve prospěch svého okolí. Jedním z projevů veřejné angažovanosti je účast na veřejném projednávání místních problémů.
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) provedl v únoru 2014 výzkum, který se zabýval účastí občanů Česka na různých typech aktivit spojených s veřejně vyjádřenými postoji či preferencemi. Vzorek tvořili obyvatelé Česka, kteří byli vybráni pomocí kvótního výběru, kdy kromě regionálního rozložení byla kvótami zohledněna také struktura populace podle velikosti místa bydliště, pohlaví a věku. Celkem bylo provedeno 1 327 face-to-face interview vyškolených tazatelů s respondenty ve věku od 18 do 64 let.
Celkově se veřejného projednávání místních problémů zúčastnil každý čtvrtý občan (25 %). Veřejného projednávání k některému z místních problémů se z hlediska sebe-zařazení na levo-pravé škále účastnili významně méně středoví respondenti (18 %), více naopak pravicoví respondenti (29 %). Ti se přitom účastnili veřejného projednávání ve větší míře než levicově orientovaní. Významně více se veřejného projednávání účastnili zaměstnanci (29 %) a soukromí podnikatelé (28 %), naopak v nejmenší míře se tímto způsobem veřejně angažovali studující (11 %).
Z věkové skupiny 20–24 let se projednávání neúčastnilo 9 % dotázaných. Aktivnější byla v tomto ohledu skupina lidí ve věku 35–39 let, neboť veřejné projednávání některého z místních problémů se zúčastnilo 34 % z nich. Spíše neaktivní byli lidé se základním vzděláním, kdy se veřejného projednávání zúčastnilo pouze 7 %, zatímco v případě lidí s vysokoškolským vzděláním to bylo 42 %. Z hlediska socioekonomického statusu patřili k aktivním příslušníci vyšší třídy (projednávání navštívilo 44 % z nich).
Provedená analýza ukázala, že nejaktivnějšími účastníky byli při veřejném projednávání příslušníci vyšší třídy (44 %), vysokoškolsky vzdělaní (42 %) a občané z domácností s příjmem 18 000–24 999 Kč (35 %). Naopak nejnižší účast byla mezi mladými lidmi. Stejně jako v případě jiných forem občanské angažovanosti se i v případě veřejného projednávání potvrdil vliv dosaženého vzdělání, kdy lidé s vyšším vzděláním jsou angažovanější.