Kdo v Česku přispívá na dobročinné účely

Klíčová slova: dárcovství, dobročinné účely, finanční sbírka, dárce, charakteristika dárců

Darování peněz na dobročinné účely je v Česku relativně rozšířenou činností. Spolu s ostatními rozličnými formami dárcovství se mu dle různých výzkumů věnuje přibližně alespoň polovina dospělé populace Česka. Profil dárců ale není totožný s profilem celé populace. Jaké skupiny obyvatel lze najít mezi dárci? Darují některé skupiny obyvatel více než jiné? Zjištění těchto rozdílů je užitečné znát, neboť např. pro neziskové organizace tvoří peníze od individuálních dárců významný zdroj financí a znalost struktury dárců jim umožňuje efektivnější práci s donory.

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval během února 2014 výzkumné šetření, které bylo zaměřené na problematiku dárcovství v Česku. Respondenti byli dotazováni na hodnotové postoje a další skutečnosti související s dárcovstvím. Data byla získána metodou face-to-face interview. Vzorek tvořili obyvatelé Česka, kteří byli vybráni pomocí kvótního výběru. Celkem bylo provedeno 1 327 platných interview s respondenty ve věku 18–64 let.

V roce 2013 věnovalo příspěvek ve finanční sbírce celkem 58 % respondentů. Věnování peněžních prostředků na dobročinné účely je statisticky významně diferencováno podle dvou ukazatelů, kterými jsou pohlaví a dosažené vzdělání. Peněžní prostředky na dobročinné účely věnovaly ve větší míře ženy (64 %) než muži (52 %). V případě dosaženého vzdělání je patrné, že podíl osob, které věnovaly peníze na dobročinné účely, se zvyšuje s dosaženým stupněm vzdělání. Obyvatelé se základním vzděláním přispěli na dobročinné účely v 39 % případů, zatímco obyvatelé s vysokoškolským vzdělaním v 81 % případů. Mezi lidmi se středoškolským vzděláním se podíl dárců podobal číslům platným pro celou populaci, přispělo 54 % lidí se středním vzděláním bez maturity a 59 % lidí se středním vzděláním s maturitou. Ostatní sledované proměnné (mj. socioekonomický status, čistý měsíční příjem domácnosti, region nebo velikost místa bydliště) nemají na zapojení obyvatel Česka do peněžního dárcovství významný vliv.

Analýza, kterou zpracoval INESAN, ukázala, že dvěma ukazateli, podle kterých je statisticky významně diferencováno přispívání na dobročinné účely, jsou pohlaví a výše dosaženého vzdělání. Ženy a vysokoškolsky vzdělaní respondenti dle svých slov přispívali v charitativních sbírkách více, jedná se tedy o dvě skupiny, na které je vhodné při kampaních neziskových organizací mířit. Naopak muži a lidé se základním vzděláním darovali méně. Pravděpodobnost, že se v rámci těchto skupin podaří získat nové donory, je tedy nižší.

ID: 2.023.6.07, RIV/24759384:_____/16:N0000048