Užitečnost výsledků výzkumů veřejného mínění
17. 11. 2013Analýza povědomí o operačních programech a projektech spolufinancovaných z evropských fondů
21. 10. 2014Klíčová slova: veřejnost, výsledky výzkumů veřejného mínění, zájem o výsledky
Sdělovací prostředky publikují řadu článků, které se opírají o výsledky nejrůznějších výzkumů. V této souvislosti vyvstává otázka, do jaké míry se veřejnost o takovéto zprávy zajímá. Sumarizovaná informace o názorech a postojích ostatních obyvatel je atraktivní a mnohdy i prakticky využitelnou zpětnou vazbou umožňující konfrontovat vlastní postoje s ostatními. V tomto ohledu je tedy zřejmé, že nabídka takovéhoto typu informací existuje; svědčí o tom množství publikovaných statí, které se na konkrétní výsledky výzkumů veřejného mínění či marketingových výzkumu odvolávají a citují je. Otázkou zůstává, jaká je po takovémto typu informací poptávka. Zajímá se veřejnost o výsledky výzkumů? Věnuje vůbec veřejnost těmto informacím pozornost?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v červnu 2013 výzkumné šetření zaměřené na analýzu míry zájmu obyvatel ČR o výsledky výzkumů veřejného mínění. Celkem bylo provedeno 1.013 interview s osobami ve věku 18 – 64 let. Zkoumaný vzorek byl konstruován tak, aby zjištěné výsledky reprezentovaly názory a postoje dospělých obyvatel ČR. Z odpovědí vyplývá, že se o výsledky výzkumů zajímají přibližně dvě třetiny dotázaných. Podíl respondentů, které výsledky výzkumů velmi zajímá je přibližně dvojnásobný ve srovnání s podílem dotazovaných, které tento typ informací naopak vůbec nezajímá (20 % oproti 9 %).
Z podrobnější analýzy vyplývá, že zájem o výsledky výzkumů veřejného mínění se zvyšuje se stupněm dosaženého vzdělání, což souvisí s obecně vyšší poptávkou po informacích ze strany jednotlivců s vyšším vzděláním. Z konkrétních zjištění je nicméně patrné, že i mezi lidmi s nejnižším vzděláním se o výsledky výzkumů zajímá poměrně vysoký podíl dotázaných, a to 54 procent. Zájem je ještě vyšší mezi vyučenými a středoškoláky, přičemž ve skupině vysokoškoláků se o výsledky výzkumů zajímají tři čtvrtiny dotázaných. Kromě sociodemografických charakteristik je zájem o výsledky výzkumů dále diferencován na základě angažovanosti na společenském dění. V tomto ohledu je patrné, že lidé, kteří se aktivně zapojují do veřejného dění (například tím, že se účastní veřejných shromáždění či hlasování o místních záležitostech), vykazují vyšší zájem o výsledky výzkumů než ostatní, společensky pasivnější, občané. Zájem o výsledky výzkumných šetření vyjádřily více než tři čtvrtiny společensky angažovaných obyvatel oproti 56 % ostatních. Z dosažených zjištění nelze bohužel odlišit respondenty, u kterých je vyšší zájem o informace vyvolán jejich vyšší angažovaností od jednotlivců, u kterých získané informace vedou k vyšší angažovanosti. V první skupině tito jednotlivci využívají výsledky výzkumných šetření pro podporu vlastního rozhodování o zapojení do společenského dění, případně jako korektiv pro jejich vlastní angažovanost. V druhé skupině případů byly zveřejněné výsledky nějakého výzkumu impulsem ke zvýšené angažovanosti obyvatel.
Z výsledů, kterých INESAN v rámci svého výzkumu dosáhl, lze dovodit, že většina populace ČR není aktuálně výsledky výzkumů publikovaných ve sdělovacích prostředcích přesycena. Současně je třeba upozornit na skutečnost, že obecný zájem, či spíše sklon ke sledování tohoto typu zpráv, je spolu s předpoklady k využívání daného typu informace na straně respondenta (nejvyšší dosažené vzdělání, názorové vůdcovství, využitelnost informace dané angažovaností respondenta) dána také konkrétním typem informace a relevantním obsahem.