Vliv vybraných faktorů na účast ve výzkumech veřejného mínění

Klíčová slova: výzkumy veřejného mínění, incentivy, tazatel, zapojení do výzkumů

V posledních několika letech je patrný odklon od výzkumů, v rámci kterých jsou data zjišťována prostřednictvím rozhovorů osobně vedených tazateli působícími v terénu směrem ke korespondenčním metodám sběru dat. Při nich se oslovený respondent rozhoduje o zapojení do výzkumu většinou sám na základě informačního dopisu distribuovaného spolu s dotazníkem či linkem do příslušné on-line aplikace. Tato změna v metodice prováděných výzkumů má řadu důvodů od finančních (nižší náklady na sběr dat), přes organizační (rychlejší provedení) až k metodologickým (snaha vyhnout se možným zkreslením způsobených tazateli). Svou roli sehrává rovněž relativní jednoduchost provedení korespondenčního dotazování. Vyplatí se tedy angažování tazatelů ve výzkumu? Jakou hodnotu mohou tazatelé přinést?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v červnu 2013 výzkumné šetření zaměřené na zjištění míry zájmu obyvatel ČR o účast ve výzkumech veřejného mínění. Celkem bylo provedeno 1.013 validních osobních interview vedených tazateli s osobami ve věku 18 – 64 let. Zkoumaný vzorek byl konstruován tak, aby zjištěné výsledky reprezentovaly názory a postoje dospělých obyvatel ČR. Z odpovědí vyplývá, že největší část respondentů se o účasti ve výzkumu rozhoduje na základě situačních okolností, jakými jsou např. momentální časové možnosti respondenta či aktuální nálada. Pro tři čtvrtiny dotazovaných je významná přítomnost tazatele, jeho osobnost a způsob, jakým vystupuje. Nezanedbatelné jsou rovněž nabízené incentivy, jejichž vliv na rozhodování o účasti ve výzkumu nahlas připouští více než polovina oslovených (56 %).

Z výsledků je patrná rozdílná účinnost incentiv na různé skupiny obyvatel; zatímco ve věkové skupině lidí do 20 let stimulují incentivy k účasti ve výzkumu sedm oslovených z deseti, mezi lidmi středního věku (40 – 59 let) takto působí na každého druhého respondenta. Dále platí, že nabídka incentiv je atraktivní pro dvě pětiny obyvatel z vyšší třídy, nicméně mezi ostatními skupinami obyvatel (tj. z nižší a ze střední třídy) by nabídnuté incentivy lákaly k účasti ve výzkumu více než tři pětiny oslovených. Incentivy mají také různou účinnost v závislosti na zkušenostech respondentů s výzkumy; z lidí, kteří dosud nebyli požádáni o účast ve výzkumu, by se na základě nabídnuté incentivy nechalo k participaci přesvědčit 62 %. Naproti tomu ve skupině obyvatel, kteří se již nějakého výzkumu v minulosti zúčastnili, mohou incentivy ovlivnit necelou polovinu dotazovaných.

Výsledky šetření, které INESAN provedl, tak poukazují na vysoký význam tazatelů. Ti pochopitelně nemohou ovlivnit momentální rozpoložení respondenta či jeho časové možnosti, nicméně jejich schopnost zaujmout, získat důvěru respondenta a přesvědčit ho k účasti na výzkumu je klíčová. Výsledky mj. korespondují se skutečností, že šetření založená na samovýběru respondentů (např. ankety nebo již zmíněné on-line výzkumy), kde tazatel není přítomen a kde je jedinou motivací nabídnutá incentiva, dosahují řádově nižší návratnosti, než sběr dat prováděný tazateli. Incentivy mohou účast ve výzkumu podpořit, nicméně samy o sobě dosahují nižší účinnosti než v kombinaci s interview vedenými tazateli.

Z hlediska možného výběrového vychýlení způsobeného nabídkou incentiv, roste význam účasti tazatele na dotazování, který dokáže lépe zajistit adekvátnost výběru respondentů a významně eliminovat diskrepance mezi strukturou zkoumaného souboru a cílové skupiny.

ID: 1.009.6.08, RIV/24759384:_____/13:01009608