Vnímání bezpečnosti v místě bydliště
10. 11. 2013Zájem respondentů o výsledky výzkumů veřejného mínění
5. 2. 2014Klíčová slova: výzkum veřejného mínění, užitečnost výsledků výzkumů, veřejnost
Užitečnost prováděných výzkumů veřejného mínění je možné posuzovat z různých hledisek. Jedním z nich může být pohled zadavatelů nebo uživatelů výsledků těchto výzkumů. Užitečnost výzkumů je z jejich pohledu dána především možnostmi využití výsledků těchto výzkumů pro rozhodování a zprostředkování nových či nesamozřejmých informací. Užitečnost výzkumů veřejného mínění lze však posuzovat také z pohledu respondentů, tedy těch, jejichž názory a postoje jsou zjišťovány. Toto hledisko je neméně významné, protože přímo souvisí s ochotou oslovených jednotlivců participovat v takovýchto výzkumech. Pokud jsou oslovení přesvědčeni o užitečnosti prováděných šetření, je pravděpodobnost jejich zapojení od výzkumu vyšší, resp. pokud by oslovení nebyli o užitečnosti prováděného výzkumu přesvědčeni, odmítli by se ho zúčastnit. Vzhledem k tomu, jak je hodnocení užitečnosti výzkumů ze strany oslovených důležité, bylo jedním z cílů provedeného výzkumu zjistit, jak užitečnost prováděných výzkumů veřejného mínění vnímá samotná veřejnost.
Výzkumné šetření provedl Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) v dubnu 2012, kdy bylo provedeno 1.013 validních interview s osobami ve věku 18 – 64 let. Zkoumaný vzorek byl vybrán tak, aby výsledky reprezentovaly názory a postoje dospělých obyvatel ČR.
Z dosažených výsledků je patrné, že nadpoloviční část veřejnosti (52 %) považuje výsledky prováděných výzkumů veřejného mínění za užitečné pro veřejnost. Užitečnost je v tomto ohledu dána tím, že běžní lidé mohou konfrontovat své vlastní postoje s výsledky takovýchto šetření. Nicméně je patrné, že ještě větší část dotazovaných je přesvědčena o tom, že výsledky provedených výzkumů jsou užitečné pro lídry této země. V této souvislosti je vhodné upozornit na další zjištění z provedeného výzkumu, kdy 58 % respondentů se domnívá, že výzkumy veřejného mínění jsou prováděny proto, aby se úřady dozvěděly, jaké mají občané problémy. V tomto ohledu je patrná užitečnost výsledků výzkumů spočívající v podpoře rozhodovacích procesů, nastavení konkrétních programů či politik.
Největší část dotazovaných má za to, že výsledky prováděných výzkumů nejlépe poslouží vědcům, kteří se zabývají společenským děním. Diference založené na sociodemografických charakteristikách nejsou v tomto případě významné s výjimkou pohlaví; ženy jsou totiž ve větší míře než muži (81:76 %) přesvědčeny o užitečnosti výsledků výzkumů veřejného mínění pro vědce. Z dalších výsledků je v této souvislosti patrné, že 85 % dotazovaných souhlasí s názorem, že výzkumy veřejného mínění umožňují běžným lidem vyjádřit svůj názor a současně 79 % považuje výzkumy veřejného mínění za přirozený způsob, jak občané mohou vyjádřit své pocity a potřeby. V tomto ohledu je tedy užitečnost výzkumů shledávána v poznávací rovině.
Z výsledků je patrné, že celkem 85 % dotazovaných identifikovalo alespoň jeden subjekt, pro který jsou výsledky prováděných výzkumů veřejného mínění užitečné. Zdá se tedy, že značná část veřejnosti je přesvědčena o užitečnosti výsledků prováděných šetření. Polovina respondentů ji přitom spojuje s vlastními potřebami či zájmem a ještě větší část odhaduje, že tyto výsledky jsou užitečné lídrům této země a vědcům.