Vliv vybraných faktorů na účast ve výzkumech veřejného mínění
8. 10. 2013Vnímání bezpečnosti v místě bydliště
10. 11. 2013Klíčová slova: korupce, úplatky, korupční jednání, úplatkářství v ČR
V souvislosti s korupcí je klíčovou problematikou nabízení a poskytování úplatků tedy dle zákonné definice „neoprávněných výhod spočívajících v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění“. V tomto ohledu stojí za pozornost přístup veřejnosti k oběma formám korupčního jednání, tedy k nabízení a přijímání úplatků. Důležitou okolností charakterizující přístup veřejnosti ke korupci je shoda na škodlivosti takovéhoto jednání, o níž vypovídá identifikace skupin obyvatel, které korupční jednání tolerují ve významně větší míře než ostatní. V neposlední řadě je významný také odhad závažnosti korupce v kontextu ostatních sociálně patologických jevů.
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v březnu 2013 výzkumné šetření s názvem „ Pocit bezpečí a spokojenost s životem v místě bydliště“, v jehož rámci byly zkoumány postoje veřejnosti k vybraným patologickým jevům včetně korupce. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni zástupci obecné dospělé populace ČR ve věku od 18 do 64 let. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 1.211 interview s respondenty, kteří byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali základní populaci z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.
Úvodem je třeba uvést, že veřejnost diferencuje závažnost jednotlivých druhů patologického jednání, neboť rozdíl mezi jednáním, které je hodnoceno jako závažné největším počtem respondentů a jednáním, které takto označilo nejméně dotázaných, činí 75 procentních bodů. Konkrétně ujetí z místa dopravní nehody bez poskytnutí první pomoci zraněným považuje za závažný společenský problém 91 % dotázaných, zatímco sdílení filmů a hudby na Internetu považuje za závažné 16 %. Korupci považují za závažný společenský problém přibližně tři pětiny dotázaných, přičemž za akceptovatelné považují přijetí či nabízení úplatku přibližně 4 procenta respondentů a dvě pětiny dotázaných nemají v tomto ohledu jasný názor. Při srovnávání závažnosti korupce s některými dalšími patologickými jevy je zřejmé, že nabízení a přijímání úplatků je považováno za společenský problém, jehož závažnost lze srovnávat např. s nasprejováním graffiti na cizí budovu či s neoznámením trestného činu. Je tedy zřejmé, že korupce není hodnocena jako okrajový či bagatelní problém, na druhé straně však veřejnost přikládá některým dalším jevům ještě vyšší závažnost.
Z podrobnější analýzy korupčního jednání je patrné, že veřejnost nečiní rozdíl mezi aktivní a pasivní formou úplatkářství. Přijímání úplatků je tedy považováno za stejně závažný problém jako jeho nabízení. Podobnost je patrná jak ze srovnávání závažnosti obou forem korupčního jednání, tak také z rozboru jednotlivých sociodemografických skupin považujících za závažné jednotlivé formy korupčního jednání.
Pokud jde o samotnou diferenciaci ve vnímání závažnosti korupce, provedený výzkum ukázal, že k přijímání a nabízení úplatků jsou tolerantnější obyvatelé Moravy než Čech. V Čechách totiž korupci odsuzuje přibližně šedesát procent lidí, zatímco na Moravě jí odsuzuje polovina respondentů. Zajímavý je pohled na korupci z hlediska ekonomického postavení respondentů, neboť výzkum ukázal podobnost postojů mezi respondenty z domácností s nejvyššími a nejnižšími příjmy. Podobnost těchto jinak nesourodých skupin spočívá ve vysoké vnitřní polarizaci, kdy se vysoký podíl jednotlivců považujících korupci za závažný problém snoubí s vysokým podílem těch, kteří korupci tolerují. Naproti tomu mezi dotazovanými z domácností s průměrnými příjmy se hodnocení závažnosti korupce neliší.
Na základě výsledků z provedeného šetření lze tedy dovodit, že panuje obecná shoda obyvatel ČR na tom, že korupce je závažný společenský problém. Ze společenského spektra přitom nelze vyčlenit žádnou konkrétní sociální skupinu, která by korupci hodnotila významně odlišně, než jak ji vnímají ostatní. Dále je patrné, že veřejnost považuje obě formy korupčního jednání za stejně závažné a nerozlišuje tak míru zavinění poskytovatele a příjemce úplatků.