Klíčová slova: senior, zdravotní stav, péče o seniory, sociální vyloučení
Zdravotní stav je důležitý pro život každého jedince a se zvyšujícím se věkem se jeho význam ještě posiluje. To jak ho senioři vnímají, se odráží nejen v jejich mobilitě a fyzickém stavu, ale také po stránce psychické. Zdravotní stav ovlivňuje celkovou spokojenost s vlastním životem a je tak z hlediska sociálního začleňování neméně důležitým ukazatelem péče o seniory. Sebehodnocení zdravotní situace je spíše hodnocení subjektivního názoru a postoje seniora ke svému zdraví, nicméně jde o indikátor, který by neměl být podceňován. Jak tedy hodnotí svůj zdravotní stav senioři v České republice?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) v květnu 2015 dokončil výzkumné šetření týkající se vybraných aspektů péče o seniory z hlediska sociálního začleňování. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na popis stávajících životních podmínek cílové skupiny a předpokladů pro úspěšné začlenění; dále postoje a preference týkající se způsobu začleňování a využívání služeb. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni pouze lidé v předseniorském a seniorském věku, tj. od 55 do 84 let a pouze z obcí s méně než 5.000 obyvatel. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 651 interview.
Podrobná analýza výsledků šetření ukázala, že téměř dvě třetiny respondentů hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi nebo spíše dobrý, přičemž 7 % respondentů ho považuje dokonce za velmi dobrý. Naopak třetina dotázaných hodnotí svůj zdravotní stav jako spíše špatný a celkem 4 % dokonce jako velmi špatný. Hodnocení zdravotního stavu seniorů je ovlivňováno zejména věkem seniora. Ukazuje se, že respondenti ve věku 65–84 let hodnotí významně více svůj zdravotní stav jako špatný (48 %) oproti 25 % respondentů ve věku 55–64 let, kteří ohodnotili svůj zdravotní stav jako špatný. Proces stárnutí s sebou přináší negativní efekty na naše tělo ať již v podobě fyzického stárnutí, kdy tělo ochabuje a je méně odolné, tak mentálního zdraví, které se pak mohou odrazit na celkovém hodnocení zdravotního stavu. Z výše uvedeného zjištění je tedy zřejmé, že zejména starší senioři (ve věku 65–84 let) jsou významně více ohroženi sociálním vyloučením než mladší senioři.
K sociálnímu vyloučení však mohou přispívat i další okolnosti. Výsledky šetření ukázaly, že senioři, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako špatný, žijí častěji ve společné domácnosti s osobou či osobami rovněž se špatným zdravotním stavem. Tato situace byla identifikována přibližně v jedné čtvrtině případů. Péče o sebe sama a současně o další osobu či osoby se špatným zdravotním stavem významně přispívá k negativnímu hodnocení vlastního zdravotního stavu a posiluje tak celkové negativní hodnocení stavu své domácnosti.