Klíčová slova: sociální vyloučení, rizikové faktory, sociální izolace, senior, životní situace
Z veřejných pramenů a dostupných dokumentů je zřejmé, že sociální vyloučení přináší jedinci řadu ponižujících zkušeností a častokrát velmi obtížných životních situací vedoucích ke snížení životní úrovně jedince a jeho diskvalifikaci ze společnosti. Sociální vyloučení má vážné následky a neomezuje se pouze na vybrané skupiny obyvatel. V rámci výzkumného šetření tak byl zkoumán výskyt vybraných rizikových životních situací, které mohou vést či přispět k sociálnímu vyloučení seniorů. Do jaké míry se tedy senioři cítí ohroženi sociálním vyloučením a jaké rizikové faktory považují za pravděpodobné?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) v květnu 2015 dokončil výzkumné šetření týkající se vybraných aspektů péče o seniory z hlediska sociálního začleňování. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na popis stávajících životních podmínek cílové skupiny a předpokladů pro úspěšné začlenění; dále postoje a preference týkající se způsobu začleňování a využívání služeb. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni pouze lidé v předseniorském a seniorském věku, tj. od 55 do 84 let a pouze z obcí s méně než 5.000 obyvatel. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 651 interview.
Na základě podrobné analýzy odpovědí seniorů bylo identifikováno šest rizikových faktorů, které mohou přispět k jejich sociálnímu vyloučení. Jde o (1) zdravotní problémy/sociální izolace, (2) růst cen/nedostatek finančních prostředků, (3) ohrožení kriminálními činy cizích osob, (4) ztráta/ohrožení současného zaměstnání, (5) ohrožení ze strany nejbližšího sociálního okolí, (6) ztráta majetku/insolvence. Zkoumána byla pravděpodobnost jejich výskytu v příštím roce u osob, kterým se dosud žádná riziková životní situace nepřihodila. V rámci první skupiny rizikových faktorů (zdravotní problémy/sociální izolaci) považuje celkem 51 % seniorů za nejzávažnější a tedy i pravděpodobný faktor zdravotní potíže omezující řešení běžných životních situací. Jako velmi pravděpodobné a závažné riziko je rovněž seniory vnímán nedostatek finančních prostředků zejména na úhradu bydlení (celých 41 %), který patří do druhé skupiny faktorů. Výsledky přinesly jak očekávatelné rizikové faktory výše (zdravotní stav či nedostatek finančních prostředků), tak také faktory překvapující, byť byly z pohledu seniorů označeny jako druhé nejméně pravděpodobné. V ohrožení ze strany nejbližšího okolí, které představuje zhoršení vztahů v rodině (11 %) senioři vidí menší riziko, které však v případě vypuknutí konfliktu může významně přispět k sociálnímu vyloučení seniora (ztráta nejbližších, samota, zhoršení ekonomické situace apod.). Výsledky rovněž ukázaly, že jednotlivé rizikové faktory jsou vnímány bez rozdílu jak mladšími seniory (55–64 let) tak také staršími (65–84 let).
Pravděpodobnost výskytu vybraných rizikových faktorů je zřejmá a seniory v příštím roce předpokládaná zejména v oblasti zdraví a s tím souvisejících zdravotních problémů. Pokud senior nebude schopen vykonávat a řešit běžné každodenní aktivity, pak se pravděpodobnost sociálního vyloučení ze společnosti významně posiluje. Obdobně to platí i pro nedostatek finančních prostředků, potřebných zvláště pro úhradu nákladů spojených s bydlením.