Klíčová slova: darování, příspěvek na ulici, dobročinné účely
Darování peněz na dobročinné účely je v Česku relativně rozšířenou činností. Spolu s ostatními rozličnými formami dárcovství (materiální dary, včetně darování potravin, ale např. i darování krve) se mu dle různých výzkumů věnuje přibližně alespoň polovina dospělé populace Česka. Lidé věnují finanční prostředky např. na sociální účely (příspěvky určitým osobám či jejich skupinám), na jiné než společenské účely (např. ochrana přírody a ohrožených živočichů), ale i neadresně (např. různým nadacím, které finanční prostředky přerozdělí). Během času se vyvíjí formy, kterými lidé finanční prostředky darují. Jak je v současné době mezi obyvateli Česka oblíbené darování peněžního příspěvku na ulici, které lze považovat za konzervativní formu věnování finančního daru?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil během února 2014 výzkumné dotazníkové šetření, které bylo zaměřené na problematiku dárcovství v Česku. Respondenti byli dotazováni na hodnotové postoje a další skutečnosti související s dárcovstvím. Data byla získána metodou face-to-face interview. Vzorek tvořili obyvatelé Česka, kteří byli vybráni pomocí kvótního výběru. Celkem bylo provedeno 1 327 platných interview s respondenty ve věku 18–64 let.
Podíl respondentů, kteří v posledním roce před dotazováním přispěli na dobročinné účely, je relativně vysoký. Celkem 58 % respondentů uvedlo, že na dobročinné účely věnovali své finanční prostředky. Příspěvek do veřejné sbírky přímo na ulici byl přitom nejčastější formou darování peněz. Tímto způsobem přispělo celkem 67 % respondentů z těch, kteří darovali alespoň nějakou částku. Využití této formy dárcovství se ale významně lišilo mezi jednotlivými skupinami respondentů. Nejčastěji tuto formu dárcovství volili respondenti se základním vzděláním, do pouliční sbírky přispělo 84 % z nich. Se zvyšujícím se vzděláním respondentů klesal podíl těch, kteří tímto způsobem přispěli. Mezi středoškoláky takto přispělo 68 % dotázaných a mezi vysokoškoláky pouze 40 % respondentů. Častěji na ulici darovali peníze obyvatelé Moravy (72 % z nich), na rozdíl od obyvatel Čech (68 % z nich) a zejména Prahy (47 % z nich). Poslední sledovanou proměnou, podle které se lišila míra přispění do sbírky na ulici, byla politická orientace respondentů. Na ulici přispívali spíše levicově orientovaní respondenti (73 %), následováni středovými respondenty (67 % z nich). Nejméně touto formou přispívali respondenti, kteří se označili za pravicové (62 % z nich).
Na základě výsledků analýzy, které zpracoval INESAN, můžeme předpokládat, že darování finančních příspěvků v pouliční sbírce lze považovat za konzervativní nástroj podpory. Přestože se jednalo o nejrozšířenější formu darování peněz, přispívali tímto způsobem zejména méně vzdělaní respondenti, tedy takoví, kteří mohou ostatní formy dárcovství (převod peněz na účet, dárcovská SMS) považovat za neprověřené či méně spolehlivé. Tuto tezi potvrzuje i řidší použití této formy dárcovství mezi obyvateli Prahy, tedy tam, kde lze očekávat rychlejší adaptaci na modernější formy přispívání na dobročinné účely. Zřejmá souvislost je i s výškou darované částky. Např. lidé s vysokoškolským vzděláním věnovali v průměru téměř šestkrát vyšší částku, než lidé se základním vzděláním. Věnování vyšších částek do pouliční sbírky lze považovat za méně obvyklé.