Postoje obyvatel ČR k zaměstnávání osob i po jejich odchodu do důchodu
14. 3. 2015Výše finančních prostředků určených na VaVaI v průmyslových podnicích působících v ČR
18. 3. 2015Klíčová slova: pozitivní diskriminace, trh práce, zaměstnávání starších osob, zaměstnavatelé
Zaměstnávání starších osob se stává stále aktuálnějším tématem, zejména v současnosti, kdy populace stárne, a převažují starší lidé nad mladšími. Prodlužuje se délka života, zvyšuje se hranice odchodu do důchodu atd. To znamená, že zaměstnanci starší 50 let musí být schopni nejen pracovat minimálně dalších deset let, ale udržet si také své pracovní místo, což je dnes velmi obtížné. Zaměstnavatelé preferují mladé, výkonné, spolehlivé a loajální pracovníky. Je zřejmé, že mládí se obejít nedá, nicméně zaměstnanci starší 50 let mají stále co nabídnout. Jak tedy vidí obyvatelé ČR zaměstnávání osob starších 50 let? Mají být považováni za skupinu, která by měla mít v zaměstnání určité pracovní výhody či nikoliv?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v dubnu 2013 výzkumné šetření s názvem „Postoje obyvatel ČR k zaměstnávání osob starších než 50 let“, jehož r cílem bylo identifikovat a popsat postoje a názory obyvatel ČR k zaměstnávání osob starších 50 let. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 1.207 interview s respondenty, kteří byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali obecnou dospělou populaci ve věku od 18 do 64 let z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Výzkum sledoval postoje obyvatel k úloze státu v otázce podpory zaměstnanosti starších osob, dále se zaměřil na postoje obyvatel k podpoře zaměstnávání starších osob a osob v důchodovém věku a rovněž na vlastnosti, schopnosti a dovednosti osob starších 50 let v souvislosti s jejich zapojením do pracovního procesu.
Odpověď na položenou otázku představuje jeden z výroků, se kterým vyjadřovali dotázaní respondenti svůj souhlas či nesouhlas. Výsledky provedené analýzy ukázaly, že více než polovina respondentů (55 %) souhlasí s tím, aby lidé starší 50 let neměli v zaměstnání žádné zvláštní výhody. Významné diference jsou zřetelné zejména z pohledu věku respondentů. Celkem 60 % osob mladších 30 let souhlasí s tím, že by zaměstnanci starší 50 let neměly mít žádné zvláštní výhody či výjimky. Tento efekt může být do určité míry způsoben tím, že je mladí lidé považují za potenciální konkurenci při hledání vhodného pracovního místa. Starší pracovníci mají mnohem více zkušeností a delší praxi než např. absolventi. Významné rozdíly jsou viditelné také z hlediska regionu místa bydliště respondentů. Lidé z Prahy souhlasí s výrokem mnohem více (celých 70 %) než zbývající část Čech a Moravy, kde je souhlas srovnatelný (50 %). Hlavní město nabízí významně více pracovních příležitostí a vysoké výdělky, ale zároveň se jedná o velmi konkurenční prostředí s desítkami uchazečů o jedno pracovní místo. Zvýhodnění určité skupiny pracovníků, byť pozitivní, by zde mohlo mít spíše opačný efekt.
S výrokem naopak významně nesouhlasí lidé s příjmy do 18.000,- Kč (celých 60 %), kteří bývají častěji zasaženi výpadkem příjmů, zvláště pokud jsou starší 50 let a mají daleko do odchodu do důchodu.
Výsledky výzkumu napovídají, že tendence pozitivní diskriminace zaměstnanců starších 50 let není v současné době preferována, a přednost je dávána tržnímu a konkurenčnímu prostředí. Tento trend však může být do budoucna problémem, neboť důsledky stárnutí populace (ekonomické, zdravotní, politické …) jsou již dnes viditelné.