Nedostatek informací jako překážka přijetí systému sledování výkonnosti
19. 5. 2015Zájem obyvatel ČR o vlastní zdravotní stav
28. 6. 2015Klíčová slova: zdravotní stav, intenzita sledování zdravotního stavu, zdravotní uvědomělost, zdraví, dimenze zdraví
Zdraví je bezpochyby pro všechny jedním z nejdůležitějších prvků života. Abychom mohli vykonávat každodenní činnosti (chodit do práce, věnovat se koníčkům, sportovat atd.) měli bychom mít i určitý přehled o svém zdraví (jak se fyzicky cítíme, jak často jsme nemocní atd.). Sledování vlastního zdravotního stavu tak může sloužit jako takový požární hlásič, který upozorňuje jedince, že není něco v pořádku. Na vzniklé změny a případné zdravotní komplikace lze pak lépe reagovat. Míra intenzity sledování vlastního zdraví však závisí na každém jedinci. Do jaké míry ale vlastní zdraví sledujeme a sledujeme ho vůbec?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v březnu 2014 výzkumné šetření s názvem „Zdravotní uvědomělost obyvatel České republiky“, v jehož rámci byl zkoumán aktivní zájem obyvatel o vlastní zdraví v České republice. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni zástupci obecné dospělé populace ČR ve věku od 15 do 74 let. Respondenti byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali základní populaci z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Analýza dat byla provedena na 2.135 interview.
Sledování vlastního zdraví je jednou z dimenzí zdravotní uvědomělosti, jež má významný vliv na zacházení s vlastním zdravím. Sledování zdraví, tak vypovídá o četnosti konkrétních úkonů souvisejících se sledováním zdravotního stavu v průběhu dne. Intenzita sledování vlastního zdraví odráží vysokou naléhavost problematiky vlastního zdraví, jež se projevuje častější pozorností věnovanou vlastním pocitům. Je charakterizována výroky: „Všímám si, jak se během dne fyzicky cítím“ a „Myslím na svůj zdravotní stav v průběhu dne“.
Provedené výzkumné šetření ukázalo, že obyvatelé ČR své vlastní zdraví sledují a to nejen, že na něj v průběhu dne myslí (30 %), ale rovněž si všímají, jak se během dne fyzicky cítí (41 %). Intenzita sledování vlastního zdraví se s rostoucím věkem se zvyšuje: celkem 41 % osob starších 60 let myslí v průběhu dne na své zdraví a dokonce polovina osob starších 60 let si během dne všímá svého fyzického stavu. Naopak 57 % osob mladších 30 let o svém zdraví během dne vůbec nepřemýšlí a celkem 44 % osob mladších 30 let si ani nevšímá svého fyzického zdraví. Starší osoby jsou významně více ohroženi nemocemi a zdravotními komplikacemi, které mohou vést k či smrti. Větší pozornost věnovaná vlastnímu zdraví tak může starším osobám dodat jistotu a mnohdy i zachránit život.
Výsledky dále ukazují, že intenzita sledování zdraví není ovlivněna jen věkem člověka, ale také jeho životosprávou a fyzickou aktivitou. Mnoho studií o zdravém stravování uvádí že, vyvážený příjem ovoce, zeleniny, vlákniny, cukrů, tuků a dalších složek potravy, má pozitivní vliv na zdraví a fungování organismu (krevní oběh, trávicí soustavu atd.). V rámci analýzy výsledků tak byly porovnány odpovědi respondentů s různým BMI (Body mass index). Výpočet BMI byl složen z věku, výšky, váhy a pohlaví respondentů, kteří tyto údaje poskytli během interview. Hodnoty z výpočtu byly dále analyzovány a rozděleny do čtyř skupin dle míry obesity. Celkem 67 % osob mladších 30 let s těžkou obezitou si všímá svého fyzického stavu v průběhu dne a intenzivně na něj myslí.
Vyšší intenzita sledování vlastního zdravotního stavu je rovněž patrná u osob s vysokoškolským vzděláním (46 %) a pravicově orientovaných (47%). Vzdělání poskytuje jedinci vyšší znalosti v mnoha ohledech včetně zdraví. Je schopen identifikovat negativní rizika ovlivňující zdraví a chránit se před nimi. Vliv politické orientace jen dokresluje celkový postoj jedince, který značí vyšší individualitu jedince a tudíž vyšší zájem o své zdraví.
Výsledky výzkumného šetření potvrdily, že obyvatelé ČR sledují své vlastní zdraví a to jak po fyzické stránce, tak také na základě vlastních pocitů souvisejících s jejich zdravotním stativem v průběhu dne. Motivace pro sledování vlastního zdravotního stavu se u každého jedince liší a je závislá na mnoha okolnostech, které se mohou i prolínat.