Výsledky průzkumu odhalily opatrný postoj spotřebitelů k datům minimální trvanlivosti, přičemž pouze 12 % z nich se cítí být spokojeno s konzumací potravin po těchto datech. Tato obezřetnost je sice prospěšná pro předcházení možným problémům s kvalitou, ale může přispívat ke zbytečnému plýtvání potravinami. Datum minimální trvanlivosti se na rozdíl od data použitelnosti týká spíše kvality než bezpečnosti potravin. Zdá se však, že mnozí spotřebitelé jej ztotožňují s bezpečnostním varováním, což vede k vyřazování potravin, které jsou stále bezpečné a často zcela poživatelné.
Je třeba provést politické zásahy do norem označování potravin. Ty by mohly zahrnovat jasnější definice a pokyny pro data „minimální trvanlivosti“, aby se zajistilo, že budou založena na reálném posouzení kvality potravin v průběhu času. Tento požadavek přesahuje pouhé preference spotřebitelů; odráží rostoucí povědomí o environmentálních a ekonomických dopadech plýtvání potravinami. Maloobchodníci a výrobci potravin mohou rovněž sehrát zásadní roli tím, že přijmou intuitivnější postupy označování a budou spotřebitele vzdělávat v místě prodeje. Přesné a srozumitelné informace o datu spotřeby mohou významně ovlivnit chování spotřebitelů a vést k informovanějšímu a odpovědnějšímu rozhodování o nákupu a spotřebě.
Další informace o této problematice naleznete na adrese
https://bit.ly/How_does_packaging_help_consumers_to_reduce_the_quantity_of_food_waste
a
https://bit.ly/Vybrane_postojove_determinanty_predchazeni_vzniku_potravinoveho_odpadu