V průběhu poskytování péče lze identifikovat různě dlouhé časové úseky, které poskytují pečujícím možnost se vypořádat s danou situací. Sami hlavní pečující v tomto ohledu poukazují na relativně poklidný průběh provázený jen nepodstatnými změnami, což jim umožňuje osvojit si potřebné dovednosti, získat a doplnit si potřebné znalosti a postupně zlepšit nevyhovující prvky péče.
Hlavní pečující dle svých odpovědí v těchto etapách adaptují své fyzické prostředí, kdy provádějí přestavbu obydlí tak, aby lépe vyhovovalo požadavkům péče. Upravují rovněž své vztahy s ostatními. Dochází ke vzájemnému přizpůsobení seniora a pečujících a ke sblížení vzájemných očekávání. V neposlední řadě pečující poukazují na stabilizaci vztahů s ostatními členy rodiny, na upřesnění dělby práce mezi jednotlivými aktéry zapojenými do poskytování péče a na ukotvení relevantních procesů.
Přibližně čtvrtina pečujících zaznamenala zlepšení fyzického i psychického stavu seniora, a potažmo pak i svého vlastního, snížení pocitu nejistoty.
? Výzkum provedl INESAN na vzorku 1 223 hlavních pečujících v rámci projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“ (reg. č. TL02000531), jehož řešení bylo financováno ze zdrojů Technologické agentury ČR v rámci programu ÉTA.
? Výzkum: Přístupy pečujících k neformální péči o seniory
⚠️ Další výsledky výzkumu si můžete přečíst zde.