Celkem 15 % dotazovaných hlavních pečujících uvedlo, že zahájilo neformální péči v reakci na úmrtí partnera opečovávaného. V těchto případech tedy péče již probíhala, nicméně měla intra-generační charakter, kdy o sebe pečovali partneři, a to buď jeden o druhého, nebo o sebe navzájem.
V případě úmrtí partnera nesoběstačného seniora bylo nutné zajistit přesun péče na jiného člena rodiny/domácnosti. V tomto ohledu současní hlavní pečující identifikují počátek péče jako okamžik, kdy převzali péči po zesnulém partnerovi nesoběstačného seniora. Dle výsledků výzkumu dochází ke změně z partnerské, intra-generační péče na péči inter-generační rovnoměrně v celém věkovém spektru sledované skupiny hlavních pečujících.
Konkrétními okolnostmi péče, na jejichž problematičnost hlavní pečující poukazují nejvíce, jsou neznalost míry závislosti seniora a neznalost detailů týkajících se zdravotního stavu seniora, kdy tyto skutečnosti byly sdíleny jen mezi partnery. Zásadní však je vyšší psychická náročnost péče, jež je dána ztrátou životního partnera (v případě seniorů), resp. některého z rodičů či blízkých (v případě pečujících descendentů).
? Výzkum provedl INESAN na vzorku 1 223 hlavních pečujících v rámci projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“ (reg. č. TL02000531), jehož řešení bylo financováno ze zdrojů Technologické agentury ČR v rámci programu ÉTA.
? Výzkum: Přístupy pečujících k neformální péči o seniory
⚠️ Další výsledky výzkumu si můžete přečíst zde.