Postoje obyvatel ČR k zaměstnávání osob i po jejich odchodu do důchodu

Klíčová slova: zaměstnávání starších osob, odchod do důchodu, moderní technologie, trh práce

Zaměstnávání osob starších 50 let je v současné době velmi aktuálním tématem. Nároky zaměstnavatelů na zaměstnance jsou však stále vyšší a udržet krok s moderními technologiemi a pracovními postupy není zejména pro starší zaměstnance vždy jednoduché. Zaměstnanci se tak mohou dostat do situace, kdy musí zaměstnání opustit, ať již dobrovolně či nikoliv. Možnou variantou je začít novou fázi života, kterou může být období odpočinku. Nejčastěji si lze pod touto variantou představit odchod do důchodu. Jak tedy lidé odchod do důchodu vnímají? Mělo by být umožněno lidem v důchodovém věku i nadále pracovat, nebo by měl být odchod do důchodu vlastně odchodem na odpočinek a ukončením pracovní činnosti?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v dubnu 2013 výzkumné šetření s názvem „Postoje obyvatel ČR k zaměstnávání osob starších než 50 let“, jehož cílem bylo identifikovat a popsat postoje a názory obyvatel ČR k zaměstnávání osob starších 50 let. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 1.207 interview s respondenty, kteří byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali obecnou dospělou populaci ve věku od 18 do 64 let z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Výzkum sledoval postoje obyvatel k úloze státu v otázce podpory zaměstnanosti starších osob, dále se zaměřil na postoje obyvatel k podpoře zaměstnávání starších osob a osob v důchodovém věku a rovněž na vlastnosti, schopnosti a dovednosti osob starších 50 let v souvislosti s jejich zapojením do pracovního procesu.

V rámci provedené analýzy dat byly identifikovány tři základní skupiny respondentů: první skupinou jsou respondenti, kteří podporují ukončení pracovní činnosti a nevykonávání žádného zaměstnání v důchodu (11 %). Z jejich pohledu je tedy důchod fází odpočinku, klidu a prožití zbytku života např. se svými koníčky a aktivitami, které je baví, a nikoliv prací. Druhá skupina respondentů zastává k problematice práce v důchodu ambivalentní postoj. Jde o celou polovinu dotázaných respondentů. Respondenti v této skupině mají častokrát smíšené postoje k zaměstnávání starších osob v důchodu. Na jedné straně považují důchod jako období odpočinku, ale na druhé straně vnímají pozitivní efekt dalšího příjmu ke svému důchodu, ne-li dokonce za nezbytný. Poslední skupina (celkem 40 %) podporuje vykonávání zaměstnání i v důchodovém věku. Tito lidé vnímají pracovní činnost jednak jako způsob vhodný pro udržení své životní úrovně a rovněž jako způsob jak být stále v kontaktu s ostatními lidmi. Zajímavé je, že ani v jedné skupině nelze z hlediska sociodemografických charakteristik (např. vzdělání, socioekonomický status, místo bydliště či politická orientace) nalézt typického představitele této skupiny.

Pojetí důchodu je víceméně závislé na konkrétní představě člověka o tom, čemu by se chtěl věnovat, jaké jsou jeho priority a cíle v další fázi života a jaké jsou jeho ekonomické a zdravotní možnosti. Tyto představy jsou do značné míry limitovány konkrétní situací člověka a okolnostmi právě v době odchodu do důchodu. Z tohoto pohledu by tedy mělo být zaměstnávání osob i po odchodu do důchodu vnímáno v širším kontextu a nemělo by být zjednodušeno na otázku ano či ne.

ID: 6.003.6.05, RIV/24759384:_____/15:#0000123