Vnímání globální identity v krajích ČR
3. 4. 2018Sociální prostředí seniorů a trávení volného času
24. 4. 2018Klíčová slova: zdravotní stav, hodnocení zdravotního stavu, zdraví seniorů
Schopnost prožívat spokojený a naplněný život závisí velkou měrou na zdravotním stavu. S přibývajícím věkem se zdravotní stav může objektivně zhoršovat, což může přispívat k sociální izolaci a vyústit v sociální exkluzi. Vedle objektivního zdravotního stavu je však z hlediska předcházení sociální izolace a exkluze osob ve vyšším věku významné také subjektivní vnímání zdravotního stavu. V tomto ohledu je tedy na místě otázka, jak senioři hodnotí svůj zdravotní stav a jaké jsou hlavní faktory, které toto sebehodnocení ovlivňují.
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) provedl v roce 2016 výzkumné šetření týkající se preferencí vybraných okolností aktivního stárnutí. Výzkum byl proveden na vzorku seniorů ve věku 60–84 let v Praze a Ostravě, kdy v obou městech bylo do výběru zahrnuto i několik sociálně vyloučených lokalit. K výběru respondentů z řad nepracujících seniorů pobírajících starobní důchod bylo využito kvótní techniky; kvótami byla zohledněna struktura seniorů obou měst z hlediska pohlaví a věku. Sběr dat byl realizován metodou osobního dotazování, celkem bylo uskutečněno 724 validních rozhovorů.
Většina respondentů (81 %) hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý. V rámci této skupiny dotazovaných se 24 % cítí plně zdrávo a nevnímá žádná omezení v provádění každodenních činností, zatímco 57 % respondentů hodnotí svůj stav jako spíše dobrý. V tomto případě mají respondenti zdravotní omezení, jež je však zásadně neomezují v každodenních činnostech. Naproti tomu jako špatný hodnotí svůj zdravotní stav 19 % dotazovaných, z nich přitom 3 % pociťují zásadní omezení v každodenních činnostech.
Analýza získaných dat dále ukázala, že se zvyšujícím se věkem respondentů roste i negativní hodnocení vlastního zdravotního stavu. V rámci věkových kategorií 60–64 let a 65–69 let hodnotí svůj zdravotní stav jako špatný jeden z deseti respondentů, naproti tomu ve věkové kategorii 75–79 let je to téměř polovina respondentů (47 %). Věk však není jediným faktorem, který ovlivňuje subjektivní hodnocení zdravotního stavu. Mezi další faktory patří úroveň dosaženého vzdělání respondenta a ekonomická situace. Vyšší vzdělání respondentů koreluje s lepším sebehodnocením zdravotního stavu, kdy jako špatný hodnotí svůj zdravotní stav 10 % vysokoškoláků oproti 41 % respondentů se základním vzděláním. Pokud přihlédneme k ekonomické situaci respondentů, 28 % z těch, kteří se nacházejí ve špatné ekonomické situaci, hodnotí svůj zdravotní stav jako špatný, oproti 12 % dotazovaných, kteří se nacházejí v dobré ekonomické situaci.