Klíčová slova: hodnocení, motivační faktory, průmyslové podniky
Realizace výzkumné, vývojové a inovační činnosti (VaVaI) v podnicích je považován za jeden z klíčových aspektů konkurenceschopnosti. Řada politik usiluje o zapojování soukromých podniků do této činnosti, přičemž jednou z forem podpory je poskytování finančních prostředků z veřejných zdrojů prostřednictvím dotací a grantů, případně úlev na daních z výdajů na vědecko-výzkumnou činnost. Motivační účinek však může mít rovněž podpora rozvoje např. inovační infrastruktury, tj. zakládání inkubátorů nebo budování technologických parků. Které z těchto faktorů nejčastěji motivují průmyslové podniky působící v České republice k zapojení do VaVaI? A do jaké míry jsou s nimi tyto podniky spokojeny?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v listopadu 2014 výzkumné šetření, a to v rámci projektu CZ.6.06.2014.221.014 „Výzkum a vývoj v průmyslových organizacích v ČR“, který se zaměřil na praxi průmyslových organizací působících v ČR v oblasti VaVaI. K vytvoření výběrového souboru byla použita technika stratifikovaného náhodného výběru. Do zkoumaného vzorku byly zařazovány pouze průmyslové organizace se sídlem v ČR. Realizováno celkem 207 telefonických rozhovorů (technika CATI) s vedoucími představiteli jednotlivých organizací.
Faktorem, který průmyslové podniky působící v České republice nejvíce motivuje k zapojení do VaVaI, jsou daňové úlevy. Motivující jsou pro 87 % zkoumaných subjektů, celkem 57 % využilo dokonce rozhodné odpovědi. Nicméně pouze asi polovina z těchto dotazovaných je spokojena s tím, jak je v současnosti tento nástroj nastaven, 11 % je dokonce velmi nespokojeno. Dalším důležitým motivačním faktorem je výše podpory z veřejných zdrojů, která je zajímavá pro 81 % podniků; většina z nich přitom není s touto výší spokojena (59 %).
Co se týče možných bariér, stojí za pozornost zvláště vnímání administrativní náročnosti při získávání podpory z veřejných zdrojů, která by rozhodnutí o zapojení do VaVaI mohla ovlivnit u přibližně poloviny všech podniků (53 %). V případě tohoto faktoru lze mezi podniky identifikovat nejvyšší míru nespokojenosti: celých 90 % z těch, pro něž má snížení administrativní náročnosti motivační účinek, je nespokojeno s tím, v jakém stavu tato oblast je, z toho dokonce 45 % je velmi nespokojeno.
Pro řadu průmyslových podniků jsou neméně důležité informace. Získání informací o možnostech, které nabízejí různé dotační tituly a granty, vzbuzuje zájem u velkého počtu zkoumaných subjektů (82 %). Zároveň však platí, že nabídka v této oblasti nejlépe odpovídá poptávce podniků, neboť velká část je s dostupností informací v zásadě spokojena (64 % subjektů, pro něž má přístup k informacím motivační účinky). Přesto ani v tomto případě nelze tuto situaci považovat za ideální stav, neboť 36 % podniků vnímá přístup k informacím jako nedostatečný.
Nejmenší motivační účinek byl identifikován u rozvoje inovační infrastruktury formou zakládání inkubátorů nebo budování technologických parků. Ten by mohl mít vliv na zapojení podniků do VaVaI u přibližně 40 % dotazovaných subjektů. Rovněž platí, že jen asi třetina z nich je spokojena se současným způsobem podpory rozvoje inovační struktury.
Z analýzy vyplynulo, že jako velmi motivující faktor vnímají průmyslové podniky daňové úlevy. Zatímco poptávka po daňových úlevách je značná, uspokojení podniků je v důsledku současné úpravy nízké. Roli zde mohou hrát nejasná pravidla odpočtu, kdy podniky nevědí, které nákladové položky lze do úlev zahrnout a které nikoli. To dále souvisí s rizikem sankcí ze strany finanční správy. Problematika daňových úlev by proto měla být v centru pozornosti politik, které hledají efektivní nástroje usilující o zapojení podniků do VaVaI. Snížení administrativní náročnosti sice nepředstavuje tak silný motivační faktor, nicméně pro polovinu podniků může být rozhodujícím činitelem. Ačkoli již v této oblasti došlo ke zlepšení, společně s údaji o spokojenosti lze konstatovat, že administrativní náročnost je vhodné i nadále snižovat.
Možnosti zlepšení jsou také ve výši podpory z veřejných zdrojů a v podobné míře také v přístupu k informacím o podpoře z veřejných zdrojů. Na základě analýzy se jeví jako problematická případná další podpora rozvoje inovační infrastruktury formou zakládání inkubátorů nebo budování technologických parků. Poptávka podniků totiž není v tomto ohledu příliš velká, k čemuž se dále připojuje fakt, že téměř 70 % podniků ochotných se do tohoto modelu spolupráce na VaVaI zapojit není spokojeno se současnou formou podpory.