Klíčová slova: senior, ekonomická situace, hodnocení ekonomické situace, ekonomická situace domácnosti seniora
Ekonomická dimenze života seniorů je jedním z klíčových aspektů nejen při posuzování sociálního vyloučení, ale je také indikátorem spokojenosti s životem v důchodovém věku. Aby se mohli senioři účastnit volnočasových aktivit a aby vůbec mohli pomýšlet na to, zda se jich účastnit budou, potřebují mít takové finanční zajištění, které jim to umožní. Ekonomická soběstačnost hraje velkou roli při výběru volnočasových aktivit a také poskytuje seniorům svobodu v rozhodování.
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) provedl během května a června 2016 výzkumné šetření týkající se preferencí seniorů a jejich ekonomické situace v souvislosti s aktivním stárnutím. Šetření bylo provedeno v Praze a Ostravě včetně definovaných sociálně vyloučených lokalit a jeho cílem byla statistická analýza dat, která byla provedena s cílem navrhnout doporučení ke zlepšení podmínek pro rozvoj aktivního stárnutí. K výběru respondentů z řad nepracujících seniorů pobírajících starobní důchod bylo využito kvótní techniky. Výzkum byl realizován metodou osobního dotazování čítající 724 validních případů.
Analýza získaných dat zaměřená na subjektivní hodnocení ekonomické situace domácností seniorů ukázala, že více než polovina respondentů (55 %) hodnotí svou ekonomickou situaci jako pozitivní, přičemž obyvatelé Prahy a Ostravy se v hodnocení ekonomické situace neliší. Z této skupiny pak 7 % respondentů hodnotí svou ekonomickou situaci jako velmi dobrou a jako spíš dobrou 48 %. Zbývajících 45 % respondentů hodnotí svou ekonomickou situaci negativně a 9% z nich jako velmi špatnou. Ve výzkumu byla dále analyzována souvislost mezi výší pobíraného starobního důchodu a subjektivním hodnocením ekonomické situace. Pouze 32 % respondentů, jejichž důchod činí 9 000 Kč a méně, jsou se svou ekonomickou situací spokojeni a zbývající část respondentů, tedy 68 % jsou nespokojeni. Oproti tomu až 75 % dotazovaných, kteří pobírají důchod 13 000 Kč a více, jsou se svou ekonomickou situací velmi spokojeni až spíše spokojeni, jak ukazuje následující graf.
Na tomto místě je nutné připomenout, že do výzkumného vzorku byli zahrnuti i respondenti ze sociálně vyloučených lokalit, kteří se sice v subjektivním hodnocení své ekonomické situace neliší od ostatních respondentů, nicméně pouze 1 % z nich hodnotí svou ekonomickou situaci jako velmi dobrou.
Z výsledků výzkumu je patrné, že s vyšším starobním důchodem stoupá i spokojenost respondentů s jejich ekonomickou situací, přičemž obyvatelé Prahy a Ostravy se v hodnocení ekonomické situace neliší. Výše starobního důchodu patří mezi jeden z faktorů, který má také přímý vliv na výši úspor dotazovaných. Možnosti týkající se způsobů trávení volného času jsou silně ovlivněny výší starobního důchodu a úsporami, kterými mohou senioři disponovat. Analýza získaných dat dále ukázala, že subjektivní hodnocení ekonomické situace seniorů je ovlivněno výší důchodu, zdravotním stavem a výší vzdělání (pouze 27 % respondentů se základním vzděláním hodnotí ekonomickou situaci jako dobrou). Pokud je jeden nebo více z těchto faktorů špatný, senioři jsou ohroženi sociálním vyloučením.