Klíčová slova: zdravotní uvědomělost, zdravotní stav, zájem obyvatel o zdravotní stav, životní styl, aktivní stárnutí
Zdravotní uvědomělost je základním předpokladem k udržování dobrého zdravotního stavu obyvatel. Současný životní styl vede jednotlivce k aktivnímu způsobu života, angažování se v rámci společnosti (od dobrovolnických až po politické aktivity), motivuje jednotlivce k celoživotnímu vzdělávání a nakonec i k zájmu o vlastní zdraví. Nelze pochybovat o tom, že je zdraví klíčovým prvkem vedoucím ke zdravému životu. Jak jsou na tom tedy se zájmem o vlastní zdravotní stav obyvatelé České republiky? Zajímají se vůbec o vlastní zdraví?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v březnu 2014 výzkumné šetření s názvem „Zdravotní uvědomělost obyvatel České republiky“, v jehož rámci byl zkoumán aktivní zájem obyvatel o vlastní zdraví v České republice. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni zástupci obecné dospělé populace ČR ve věku od 15 do 74 let. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 2.135 interview s respondenty, kteří byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali základní populaci z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.
Analýza provedeného šetření se zaměřila na sledování dvou indikátorů, které odráží jednu ze čtyř dimenzí zdravotní uvědomělosti, kterou je v tomto případě míra zapojení. Míra zapojení vypovídá o deklarované aktivitě a zájmu jednotlivce o své vlastní zdraví. Je definována dvěma výroky „Můj zdravotní stav mne velmi zajímá“ a „ Stále kontroluji svůj zdravotní stav“.
Z výsledků vyplynulo, že celkem 82 % obyvatel ČR se o svůj zdravotní stav zajímá; z toho 50 % obyvatel se o svůj zdravotní stav velmi zajímá a 32 % respondentů si stále svůj zdravotní stav kontroluje. Podrobná analýza výsledků ukázala, že zájem o své zdraví projevuje významně více několik skupin respondentů. Zájem o své zdraví projevují významně více osoby starší 50 let oproti mladším jedincům, kdy se 37 % mladých ve věku 20 – 24 let vůbec o své zdraví nezajímá. Naproti tomu 76 % respondentů ve věku 70 – 74 let uvedlo, že se o své zdraví intenzivně zajímá a 56 % si svůj stav dokonce neustále kontroluje. Starší lidé bývají méně odolní a náchylnější k různým nemocem, které se pak odráží na jejich zdravotním stavu. Zájem o své zdraví a jeho průběžná kontrola, tak u starších osob představuje jednu z jejich hlavních denních aktivit. Další skupinou, u které lze identifikovat vyšší míru zájmu o své zdraví jsou bývalí kuřáci. Celkem 53 % bývalých kuřáků se zajímá o své zdraví a 31 % se rozhodlo svůj zdravotní stav i nadále kontrolovat. Dopady kouření na lidské zdraví jsou prezentovány mnohými lékařskými studiemi, zvýšený zájem bývalých kuřáků o své zdraví je tak pochopitelný. Zdravotní problémy, které sebou kouření přináší, nejsou zanedbatelné a významně ovlivňují zdraví jedince (vznik rakoviny, dýchací problémy …).
Třetí skupinou, která se více zajímá o svůj zdravotní stav, jsou lidé s nadváhou. Získaná data byla porovnávána dle odpovědí respondentů s různým indexem BMI (Body mass index). Pro výpočet BMI byl použit věk, výška, váha a pohlaví respondentů, kteří tyto údaje poskytli během interview. Hodnoty z výpočtu byly následně analyzovány a rozděleny do čtyř skupin dle míry obezity. Celkem 50 % osob s mírnou a 64 % osob s těžkou obezitou se o svůj stav zajímá a dokonce 34 % resp. 46 % jej dále sleduje a kontroluje. Zde je rovněž jako v případě prvních dvou skupin významný prvek negativních vlivů na zdraví (zvýšené riziko výskytu infarktu, problémy s klouby díky jejich nadměrné zátěži apod.).
Obyvatelé České republiky tedy obecně projevují zájem o své zdraví a rovněž si svůj zdravotní stav kontrolují. U některých skupin je zájem i kontrola více intenzivní, u jiných méně, nicméně zájem o své zdraví se jeví jako pozitivní efekt vedoucí jednotlivce k poznání sebe sama a vnímání zdraví jako základního prvku pro dlouhý a kvalitní život.