Klíčová slova: participativní rozhodování, veřejný zájem, veřejné záležitosti, veřejná správa
Při rozhodování o veřejných záležitostech je možné upřednostnit participativní způsob rozhodování a dovolit širšímu okruhu lidí vyjádřit svůj názor, a to třeba i za cenu zdržení důležitých rozhodnutí. Naproti tomu může příslušné rozhodování být založeno spíše meritokraticky, kdy o dané věci rozhoduje úzká skupina odborníků. Ke které variantě rozhodování o veřejných záležitostech se přiklánějí obyvatelé Česka?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) provedl v únoru 2014 výzkum, který se zabýval účastí občanů Česka na různých typech aktivit spojených s veřejně vyjádřenými postoji či preferencemi. Vzorek tvořili obyvatelé Česka, kteří byli vybráni pomocí kvótního výběru, kdy kromě regionálního rozložení byla kvótami zohledněna také struktura populace podle velikosti místa bydliště, pohlaví a věku. Celkem bylo provedeno 1 327 face-to-face interview vyškolených tazatelů s respondenty ve věku od 18 do 64 let.
Celkem 52 % respondentů se přiklání k participativnímu způsobu rozhodování a domnívá se, že při rozhodování o veřejných záležitostech by se mělo naslouchat názorům širšího okruhu lidí. Naproti tomu 33 % dotazovaných by svěřilo rozhodování odborníkům; zbývajících 15 % nemá na otázku způsobu rozhodování o veřejných záležitostech vyhraněný názor.
Významný rozdíl je v tomto ohledu patrný mezi aktivními jednotlivci, kteří se podle vlastních slov zúčastnili v posledních pěti letech alespoň jedné akce podporující veřejný zájem, a neaktivními. Aktivní respondenti totiž podporují zapojení široké veřejnosti ve větší míře (54 %) než neaktivní, mezi nimiž preferuje participativní způsob rozhodování 48 %. Neznamená to ale, že by neaktivní upřednostňovali meritokratický způsob rozhodování; mezi neaktivními je totiž větší podíl jednotlivců, kteří nemají v tomto ohledu vyhraněný názor. Nižší podpora participativní formy rozhodování má u těchto respondentů nižší podporu zejména kvůli nižší vnímané relevanci; vzhledem ke své neaktivitě by totiž případným participativním způsobem rozhodování stejně žádnou výhodu nezískali.
Významné rozdíly jsou patrné i na základě typu veřejných aktivit, kterých se dotazovaní zúčastnili. Lidé, kteří se v posledních pěti letech zúčastnili veřejného projednávání k některému z místních problémů, se v 59 % domnívají, že by veřejnost měla mít možnost se do takovéhoto rozhodování zapojovat. Naopak lidé, kteří se veřejného projednávání nezúčastnili, zastávají tento názor v 49 %. Ostatní formy občanské angažovanosti jako je podpis petice, účast na demonstraci nebo hlasování v místním referendu nejsou se sledovaným postojem významně asociovány.
Na základě provedené analýzy tedy platí, že veřejně aktivní občané se ve významně větší míře přiklánějí k názoru, že by se při rozhodování mělo dát na názory širšího okruhu lidí, než nechat rozhodovat pouze odborníky.