Národní identita Čechů jako vysvětlení zisků radikálně populistických (pravicových) stran?

Klíčová slova: národní identita, Česká republika, postoj občanů, extremismus

Vzestup populistických a radikálních uskupení v poslední době dává tušit, že ve společnosti jsou jen protestní nálady. Politologové a sociologové se obvykle zaměřují na voliče či sympatizanty těchto stran ve snaze je charakterizovat, a často se přitom omezují na socioekonomické ukazatele. Důvod podpory radikálně-nacionalistických uskupení však nelze redukovat na nespokojenost a špatnou životní situací těchto jedinců. Ukazuje se totiž, že možným stimulem těchto preferencí je vztah k národu. V této souvislosti je třeba připomenout, že se podpora radikálně-nacionalistických uskupení často spojuje s národovectvím a s obranou před vnějším světem. Otázkou tedy je, jak silná je národní identita obyvatel Česka.

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) provedl v dubnu 2017 výzkumné šetření na vzorku české populace ve věku 18-64 let. Respondenti byli vybráni kvótní technikou, která odrážela proporcionalitu rozložení obyvatel z hlediska pohlaví, věku, velikosti místa bydliště a regionálního rozložení na úrovni krajů. Data byla získávána formou osobního dotazování (face-to-face), přičemž výsledný vzorek čítá 1 258 respondentů.

Výsledky výzkumu ukazují, že postoj k národním tématům je celkově silný. To je patrné z těžiště dat měřících národní identitu, které se nachází vpravo od středu škály. Co však celkovou hodnotu indexu národní identity ještě dále posouvá směrem k vyšší hodnotě, jsou respondenti s extrémně vysokým skórem národní identity. Jejich celkový podíl v obecné dospělé populaci je přibližně osmiprocentní. Teritoriálně jsou tito respondenti s extrémně vysokým indexem národní identity spojeni v největší míře s Ústeckým krajem (26 % z Ústeckých respondentů), a dále s kraji Jihomoravským (23 %) a Olomouckým (16 %).

Územní koncentrace obyvatel s vysokou hodnotou indexu národní identity je výhodná pro radikálně-nacionalistické strany. Uvedené kraje totiž do značné míry korespondují s oblastmi se zvýšenou podporou radikálně populistických pravicových stran, jako byly či jsou Úsvit, SPD, nebo SPR-RSČ. Dokládají to i výsledky parlamentních voleb v roce 2017, v nichž SPD byla ve třech zmíněných krajích, co do počtu obdržených mandátů, vždy na (alespoň sdíleném) druhém místě. Navíc platí, že k jedincům s extrémně silnou národní identitou se přidává další nezanedbatelný segment potenciálních voličů, jejichž národní identita sice není takto extrémní, nicméně jejich vztah k národu je i tak velmi silný. Vnímání vlastní národní identity obyvatelstva do takovýchto analýz tedy přispívá k důkladnější analýze voličského chování.

ID: 7.031.6.02, RIV/24759384:_/18:N0000006