Důkladná analýza vzájemných vztahů mezi aktivitou seniorů, jejich angažovaností a rizikem sociálního vyloučení ukázala, že účinnější zbraní proti sociálnímu vyloučení je intenzivnější zapojování seniorů do života místních komunit. Ukázalo se totiž, že zvyšování angažovanosti seniorů snižuje riziko sociálního vyloučení samo o sobě, neboť jednotlivé činnosti přímo vyžadují interakci seniorů se svým okolím. Kromě toho však vyšší angažovanost zvyšuje i aktivitu seniorů.
Obráceně to však neplatí. Zvyšování aktivity seniorů totiž nevede nutně k jejich vyšší angažovanosti; analýza navíc naznačuje, že pokud bychom dokázali ze vzájemných vztahů uvedených tří faktorů eliminovat angažovanost, význam aktivity by při snižování rizika sociálního vyloučení téměř vymizel. Zdá se tedy, že korelace mezi aktivitou a rizikem sociální exkluze je jen zdánlivá (nepravá), přičemž dominantní a určující význam má v rámci sledovaných vztahů angažovanost.
🔎 Výzkum provedl INESAN formou osobních rozhovorů na vzorku více než 2 000 respondentů starších 65 let.
👉 Chcete vědět více? Podívejte se na výsledky výzkumu zde.
Konferenční příspěvek byl připraven a prezentován v rámci projektu IRDA – Nastavení podmínek a prostředí pro mezinárodní a mezisektorovou spolupráci, reg. č.: CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014660 financovaného OP VVV EU a MŠMT.