Klíčová slova: rekvalifikační kurzy, vzdělávání dospělých, další vzdělávání, účast na vzdělávácích kurzech
Další vzdělávání se v poslední době stává významnou součástí životní dráhy jednotlivce. Jedná se o formu vzdělávání dospělých osob po vstupu na trh práce, rekvalifikací se pak míní získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení kvalifikace dosavadní. Další vzdělávání je zaměřeno na rozvíjení postojů, znalostí, schopností, vědomostí, dovedností a kompetencí klíčových pro konkurenceschopnost vzdělávaného nebo pro jeho lepší uplatnění ve společnosti. Jaký je zájem obyvatel ČR o vzdělávací a rekvalifikační kurzy? K jakému účelu si absolventi kurz vybrali? Existují zde rozdíly v závislosti na věku?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) v roce 2010 provedl šetření, které se zabývalo postoji obyvatel ČR ke vzdělávání a rekvalifikaci. Data byla získávána metodou face-to-face interview na vzorku obyvatel ČR, který byl vybrán pomocí kvótního výběru. Celkem bylo provedeno 1 013 validních rozhovorů.
Vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů se v posledních třech letech zúčastnilo celkem 28 % respondentů. Nejčastěji se účastnili mladí lidé do 30 let (44 %), dále lidé ve věku 30 až 50 let (27 %) a nejméně lidé v kategorii 50 a více let (13 %).
Celkem 81 % respondentů, kteří se účastnili nějakého kurzu, absolvovalo kurz související s jejich zaměstnáním. Nejčastějším důvodem byla nutnost plynoucí ze zaměstnání, kdy absolvování kurzu bylo povinné nebo dané zákonem (35 %). 30 % respondentů dále uvedlo, že kurz byl vyžadován nebo doporučován zaměstnavatelem a 6 % zvolilo kurz související se zaměstnáním z vlastní iniciativy. Každý desátý respondent uvedl, že absolvovaný kurz byl vhodný pro přípravu na budoucí nebo jiné než současné zaměstnání. Celkem 19 % pak zvolilo kurz, který nesouvisel se zaměstnáním, nýbrž s volným časem a jejich zálibou. 35 % respondentů tak zvolilo kurz zcela z vlastní iniciativy.
Kurzy, jejichž absolvování je povinné nebo dané ze zákona navštěvovali častěji lidé ve věku 30 a více let (40 %). Kurzů, které zaměstnavatel vyžaduje nebo doporučuje, se účastnili naopak častěji lidé mladší 30 let (40 %). Lidé mladší 30 let také častěji navštěvovali kurzy, které sice souvisí s jejich zaměstnáním, nicméně si je zvolili z vlastní inciativy (14 %). Kurzy jako zálibu a vyplnění volného a času využívali zvláště lidé ve věku 50 a více let (25 %).
Návštěvníci kurzů týkajících se budoucího či jiného zaměstnání nejsou podle věku významně diferencováni.
Přestože se stále více se poukazuje na potřebu vzdělávání starších lidí a prosazování takové koncepce celoživotního vzdělávání, která by umožnila řešit konkurenceschopnost starších lidí na trhu práce, lze na základě výsledků konstatovat, že využívání vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů je doménou mladých lidí. Další vzdělávání je pak využíváno zvláště v souvislosti se zaměstnáním, což naplňuje také hlavní cíl, který je na další vzdělávání kladen, činí tak nicméně zvláště mladší lidé, zatímco lidé starší využívají kurzy k vyplnění volného času.