Naše nedávno provedená studie objasňuje některé aspekty vztahu mezi vnímaným zdravotním stavem a stravovacími zvyklostmi obecné dospělé populace. Zjištění ukazují, že postoje k jídlu jsou silně ovlivněny úrovní zdravotní uvědomělosti. Dosažené výsledky v tomto ohledu přesvědčivě dokládají, že jedinci, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý, se častěji vyhýbají konzumaci pokrmů, které jim nechutnají.
Uvedený poznatek je přitom třeba chápat v širším kontextu přístupu zaměřeného na zdraví, který zdůrazňuje umírněnost v jídle a vyhýbání se potravinám považovaným za nezdravé. Ukazuje se také pozitivní korelace mezi chuťovými preferencemi a zdravotními benefity konzumovaných potravin, která naznačuje, že řada lidí přirozeně nachází potěšení v chuti zdravých pokrmů.
V kontrastu s tím však stojí osoby se zdravotními obtížemi, které se projevují přesně opačným stravovacím modelem, a to včetně dojídání jídel, která jim nechutnají. V těchto případech je důležité pochopit motivaci jednotlivců k tomuto chování. Výsledky výzkumu v tomto ohledu indikují, že nemusí jít jen o pouhé fyzické pohodlí. Zdá se totiž, že je třeba zohlednit i další psychologické faktory, jako např. pocit viny spojený s případným plýtváním jídlem, neochotu vyhazovat nesnědené pokrmy z ekonomických důvodů či snahu dotazovaných zavděčit se osobě, která jídlo připravila.