V průběhu péče dochází ke stabilizaci role pečujících. V tomto období si totiž hlavní pečující svou roli už ve většině případů osvojili, získali klíčové dovednosti, vyhledali relevantní kontakty a vytvořili si síť pomocníků, ať už z ostatních členů rodiny, či profesionálů – poskytovatelů terénních sociálních služeb. Významná část pečujících proto poukazuje u této etapy péče na subjektivně vnímané snížení celkové zátěže.
Každodenní poskytování péče pochopitelně i nadále ovlivňují ad-hoc změny zdravotního stavu seniorů, a to včetně případných hospitalizací. Významným činitelem, který pečující reflektují, jsou postoje a emoce seniorů, tedy jak se oni sami vyrovnávají s danou situací, jak ji snášejí. Z pohledu pečujících je v tomto ohledu významná kooperativnost seniorů a ochota přijmout péči v podobě, v jaké ji pečující dokážou poskytovat.
Specifickou charakteristikou je neznámá a neodhadnutelná doba poskytování péče. Časový rámec neformální péče zkrátka nemá pevné hranice, neboť péče o seniora může trvat několik dní či týdnů, ale také mnoho měsíců či dokonce let. Z konkrétních dat je v tomto ohledu patrné, že přibližně desetina hlavních pečujících pečuje o druhého více než 10 let.
Rovněž stojí za připomenutí, že neformální péče je v rodinách poskytována obvykle opakovaně všem seniorům, o které je možné se tímto způsobem postarat. Její dlouhodobý charakter je tak více než zřejmý.
? Výzkum provedl INESAN na vzorku 1 223 hlavních pečujících v rámci projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“ (reg. č. TL02000531), jehož řešení bylo financováno ze zdrojů Technologické agentury ČR v rámci programu ÉTA.
? Výzkum: Přístupy pečujících k neformální péči o seniory
⚠️ Další výsledky výzkumu si můžete přečíst zde.