Počátek neformální péče je téměř ve všech případech hodnocen pečujícími jako disruptivní změna v jejich životech. Jako tako je spojena s konkrétní zátěží v několika dimenzích, resp. ohledech. Kromě fyzické zátěže jde zejména o zátěž psychickou, jež má v mnoha případech podobu strachu, nejistoty, úzkosti, pocitu vysoké odpovědnosti apod. Míru psychické zátěže dále ovlivňuje postoj/přístup seniora k péči – kooperativnost, přijímání péče.
Specifickou oblastí je finanční zátěž, která je dána především zvýšenými výdaji, které bezprostředně souvisejí s poskytováním péče (např. pořízení a nákup kompenzačních pomůcek). Současně však zahájení neformální péče může být provázeno změnou pracovního statusu pečující osoby, která s sebou nese zejména nutnost zkrácení pracovního úvazku, či dokonce odchod hlavní pečující osoby z trhu práce.
Neformální péče představuje z pohledu pečujících také sociální zátěž. Pečující totiž musejí v mnoha případech začít komunikovat s ostatními členy rodiny, s poskytovateli sociálních služeb, s lékaři a s dalšími aktéry participujícími na péči o daného seniora. Hlavní sociální zátěž však v tomto ohledu představuje podstatná redukce sociálních kontaktů a ztráta (či oslabení) dosavadních sociálních vazeb. Pozornost pečujících se totiž soustřeďuje zejména na nesoběstačného seniora.
? Výzkum provedl INESAN na vzorku 1 223 hlavních pečujících v rámci projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“ (reg. č. TL02000531), jehož řešení bylo financováno ze zdrojů Technologické agentury ČR v rámci programu ÉTA.
? Výzkum: Přístupy pečujících k neformální péči o seniory
⚠️ Další výsledky výzkumu si můžete přečíst zde.