Variabilita obytného prostoru by měla umožňovat jeho snadnou adaptabilitu v návaznosti na potřeby obyvatel, jež se mění v průběhu života.
Významným prvkem je v tomto ohledu široce pojatá bezbariérovost. Z výsledků výzkumu se ukazuje, že právě existence bariér nutí řadu seniorů v pozdějším věku ke změně bydlení, což s sebou nese přinejmenším ztrátu dlouhodobě budovaných sociálních vazeb, stres a náklady.
V neposlední řadě je důležitá udržitelnost. Obytný prostor by mělo být možné upravit s minimálními náklady tak, aby člověk ve vyšším věku nemusel svůj domov opouštět (např. kvůli schodům či vysokým prahům, kvůli nevhodné dispozici bytové jednotky neumožňující pohyb s berlemi či průjezd vozíku apod.).
Zajímáte se o problematiku stárnutí populace? Podívejte se na projekt Senioři v krajích, který implementuje politiku stárnutí na krajskou úroveň pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí.
Více informací obsahuje prezentace vybraných zjištění na ResearchGate.