Pokud se starají hlavní pečující sami, je rozsah jejich péče přibližně 60 hodin týdně

Výzkum: Předpoklady a bariéry sdílené péče v Česku z pohledu domácností pečujících o nesoběstačného seniora

Z výzkumu uskutečněného na vzorku 1223 hlavních pečujících je patrné, že nejčastěji hlavní pečující spolupracují s dalšími členy své vlastní rodiny či s ostatními rodinnými příslušníky bez asistence profesionálních sociálních pracovníků. Konkrétně se lze s tímto způsobem zajištění neformální péče o nesoběstačné seniory setkat v 41 % případů.

Jiří Remr řešitel daného výzkumu k tomu dodává: „Díky zapojení většího počtu pečujících je v těchto případech celkový objem poskytované péče větší než v rodinách, kde se o nesoběstačného seniora starají jen sami hlavní pečující. Pokud se starají hlavní pečující sami, je celkový rozsah péče přibližně 60 hodin za týden, zatímco při zapojení dalších rodinných příslušníků je rozsah péče v průměru 69 hodin týdně.“

Vzhledem k charakteru výzkumu nelze jednoznačně určit, zdali větší počet pečujících vede k většímu objemu poskytované péče (bez ohledu na potřeby opečovávaného seniora), nebo zdali stav seniora vyžaduje intenzivnější péči, která vede k mobilizaci pečovatelských kapacit v dané rodině.

Výzkum byl proveden v rámci projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“ (reg. č. TL02000531), jehož řešení bylo financováno ze zdrojů Technologické agentury ČR.

Více informací si můžete přečíst na ResearchGate.