Dvě pětiny dotazovaných uvedly, že vyhazují potraviny, aniž by je stačily včas otevřít.

Výzkum: Postojové determinanty předcházení vzniku potravinového odpadu

Autor: Jiří Remr
Konference: Potraviny pro budoucnost, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha

Z výzkumu provedeného na vzorku 1056 obyvatel Česka se ukazuje, že podstatným faktorem, který přispívá k plýtvání potravinami v domácnostech, je chybějící či nevhodný způsob plánování nákupů. Dvě pětiny dotazovaných totiž poukazují na to, že nevědí, jak si nákup potravin naplánovat, a připouštějí, že by plýtvaly méně, pokud by si dokázaly své nákupy lépe naplánovat.

Podrobnější zjištění v tomto směru dokládají, že nedostatek plánovacích zkušeností/dovedností s plýtváním skutečně souvisí. Lidé, kteří dle svého odhadu vyhazují jídlo za více než 150 Kč týdně a patří tak mezi největší plýtvače, totiž připouštějí svou neschopnost plánovat ve významně větší míře než ostatní. Z konkrétních dat je patrné, že více než polovina (54 %) z největších plýtvačů má s plánováním problémy. Naproti tomu mezi lidmi, kteří vyhazují potraviny za méně než 150 Kč týdně, připouští problémy s plánování jen přibližně každý třetí.

Specifickým indikátorem špatného plánování nákupu potravin je vyhazování potravin v neotevřeném obalu. Ve zkoumaném vzorku uvedly celkem dvě pětiny dotazovaných, že vyhazují potraviny, aniž by je stačily včas otevřít. I v tomto ohledu jsou patrné diference mezi skupinami respondentů dle odhadované hodnoty vyhozených potravin. Potraviny v neotevřených obalech vyhazuje více než polovina lidí, kteří vyhazují potraviny za více než 150 Kč týdně. Naproti tomu mezi lidmi, kteří vyhazují potraviny za méně než 50 Kč, je podíl zákazníků vyhazujících potraviny v neotevřených obalech přibližně čtvrtinový (27 %).

💡 Chcete vědět více?

Podívejte se na výsledky výzkumu na ResearchGate.